12. srpna 2007 v 21:20 | Whitte
|
Krásné, jarní odpoledne proťal blesk. Ale Hermioně Grangerové to nevadilo. Ležela pod rozložitým bukem a utápěla se ve svých myšlenkách. Nechtěla si to připustit, ale milovala Draca Malfoye. Poprvé si to uvědomila, když minulý školní rok zmizel společně se Snapeem. Jenže on byl pro ní nedosažitelný, alespoň si to myslela. Draco totiž patřil ke Smrtijedům. Navíc si neuměla představit, že jí miluje a že jsou spolu. Jí, pro něj ještě mudlovskou šmejdku, ušklíbla se.
*÷*÷*÷*
Následující týden chodila jako tělo bez duše, vlastně takhle chodila už dlouhou dobu. Málo jedla, spala a byla přecitlivělá. Zkrátka vzato měla deprese. Ani se svými kamarády nevycházela tak jako v minulosti.
A jak to mohlo dopadnout. Odcizili se. Žádné kamarádky neměla, neměla se komu svěřit, komu se vyplakat na rameni.....
Kamarádi ji úplně vynechali a zapomněli na ni. Jednu dobu to vypadalo, že začne s Ronem chodit, ale pak nastali letní prázdniny. Několikrát svým kamarádům psala, ale buď ty dopisy nedostali, nebo prostě neodpovídali. Nechápala to. Tak si alespoň užila ničím nerušené prázdniny s rodiči. To ale netušila, že to budou její poslední společné. V pátek přišel Hermioně dopis z ministerstva: Vážená slečno H. J. Grangerová, s politováním Vám musíme sdělit, že Vaši rodiče zahynuli při mudlovské dopravní nehodě dne 23.3. Pohřeb (mudlovský) se uskuteční 28.3. S upřímnou soustrastí - Eric Louren, Oddělení pro dohled nad nekouzelníky, Ministerstvo kouzel.
Tohle byla jako rána palicí, tohle prostě neunesla. Vyřítila se z Velké síně a utíkala po schodech rovnou na Severní věž......
Silueta zřejmě nějaké dívky šplhala na cimbuří, přes které minulý školní rok přepadl Brumbál. Postavila se na ''zub'' věže. Chvíli stála jako socha a shlížela dolů. Vlasy a plášť ji vlály v silném větru. Poté skočila domů. Když jí od země dělilo pár stop, zablesklo se a rozpršelo, mezi kapkami prosvištěl záblesk světla.
*÷*÷*÷*
Dívka s hustými vlasy ležela bez hnutí na posteli. S velice hustými vlasy. Kdyby nebylo vidět, jak se jí hrudník zvedá nahoru a dolů, mohli bychom si myslet, že je mrtvá. Obličej měla velmi bledý a rty stejně tak. Ale žila. Uvnitř. Podvědomí pracovalo, jako by byla při vědomí, možná že i více. Jen tak přemítala o svém životě, když ucítila, že se jí někdo snaží dostat do hlavy. Ale její zvědavost byla silnější a tak nezvaného návštěvníka pustila dál do své mysli.
H: Kdo to je?
Neznámý: Ah, nevěděl jsem, že spolu můžeme komunikovat.
H: Můžeme, protože je naživu jen mé podvědomí. Kdybych byla živá celá, nevšimla bych si nikoho, jak se mi dostává do hlavy.
Neznámý: Co se ti stalo?
H: Kdo jsi?
Neznámý: Budeš se mnou dál komunikovat, když se to dozvíš ?
H: Samozřejmě. Kdyby se mi nezamlouvalo to co mi říkáš, mohu tě vytěsnit pryč, nepochybuji že bych to nedokázala, moje mysl je momentálně silnější než obyčejně. A také se nudím.
Neznámý: Dobře, jsem... hm... Draco Malfoy.
H: Draco Malfoy? Proč mě navštěvuješ v mysli?
D: Proč mě nevyhodíš?
H: Dobře, nebudu se tě ptát, když mi nechceš odpovědět.
D: Jak si na to přišla, že ti nechci odpovědět.
H: Nevím.
D: Co se ti stalo, že jsi v bezvědomí?
H: Nezdá se mi vhodné zrovna tobě se svěřovat.
D: Tak to zkus a uvidíš.
H: Dobře, zkusit to můžu. Ale je to nadlouho.
D: Já má času dost a ty zřejmě taky.
H: Minulé letní prázdniny jsem psala Harrymu a Ronovi. Ani jeden mi neodepsal.
D: To mě nepřekvapuje.
H: Jestli se chceš něco dozvědět, tak mě laskavě nepřerušuj.
D: (pobaveně) Už sem zticha.
H: Takže jsme nebyli v kontaktu dva měsíce. Když jsme se vrátili zpět do školy, tak jsme se spolu moc nebavili. Harry se dal dohromady s Ginny Weasleyovou, jestli si vzpomínáš, je to Ronova mladší sestra. Ron zase začal chodit s Levandulí Brownovou.
D: Lepší jméno jí rodiče vybrat nemohli. Promiň, pokračuj.
H: Neměla sem prostě nikoho s kým bych si mohla promluvit. Byla jsem přetažená a nebylo mi právě nejlépe. Myslím, že to bylo včera, mi přišel dopis z ministerstva kouzel. Mí rodiče zemřeli při mudlovské havárii. Neunesla jsem to všechno a skočila ze Severní věže. Ani nevím, jak jsem to přežila. Teď sem ještě víc sama, než předtím.
D: Už nejsi.
H: Jak to myslíš?
D: Nabízím ti přátelství. Ber nebo nech být.
H: Oh, Draco. Samozřejmě se ráda stanu tvojí kamarádkou. Ani nevíš jakou si mi udělal radost.
D: O to mi šlo.
H: Kdybych nebyla v bezvědomí, tak se červenám.
D: Co budeš teď dělat s Potterem a s Weasleym?
H: Už jsem nad tím přemýšlela. Pomstím se jim. Když sem trpěla já jejich vinnou, tak ať trpí stejně, ne-li víc.
D: A už si uvažovala nad tím jak tu pomstu provedeš?
H: Uvažovala, ale zatím mě nic nenapadá.
D: Tak si to projdeme. Koho Potter ze všech na světě nenávidí?
H: To je jednoduché. Lorda Voldemorta.
D: Neříkej to jméno. Nebo spíš: Nemysli na něj.
H: Hmm...Pána zla.
D: To už je lepší. Ano, správně. A co ho nejvíce zasáhne?
H: Když někdo z jeho rodiny nebo z jeho přátel zemřou nevinně, kvůli němu. Nebo když-
D: -ho někdo zradí. Můžu ti pomoct. Jestli tedy chceš. Pán zla ti nabízí, abys ses stala jednou z nás. Pomstíme se společně Potterovi, za to co nám proved. Já...Hermiono mám tě rád a nechci, aby ti nikdo ublížil. Tohle si nezasloužíš. Pán zla ti samozřejmě nechává čas na rozmyšlenou. Miluji tě.
H: (ohromeně) Já tebe taky, Draco. Čas na rozmyšlenou nepotřebuji. Vyřiď svému Pánovi, že sem se rozhodla. Stanu se Smrtijedkou. Neříká se mi to zrovna nejlépe. Teď ale pro mě není nic důležitějšího, než ty. Ano společně se pomstíme.
D: Hermiono, tohle jsem nečekal, ale musím říct, že si mě potěšila. Pán zla tě navštíví. Počítám, že ještě dnes. Musím jít. Náš Pán nás volá. Mám tě rád.
*÷*÷*÷*÷*
Tahle povídka je úplně úžasná i když nesouhlasím s tím že Hermy miluje Malfoye ale je tof akt suproví!!!