13. června 2008 v 18:51 | P@ige
|
A/N: Ahojky, další, v pořadí již čtvrtá kapitolka k Temný budouctnosti, doufám, že se bude líbit ;)
Slunce se už vyhouplo vysoko na oblohu, ale ve Zmijozelském sklepení bylo poměrně mrtvo. Chlapci ve svých ložnicích hlasitě chrápali a pomalu ale jistě se nad nimi vytvářel vydýchaný smrad.
Jako první se z nich probudil Rodolphus Lestrange, posadil se a podrbal na hlavě. Protřel si oči a pohlédl z okna. Počasí přímo vybázelo k hraní famfrpálu.
Rodolphus byl střední postavy s tmavě hnědými vlasy, se stejně hnědými oči a spíše šlachovitou než svalnatou postavou. Hrál ve famrpálovém týmu jako střelec.
Oblékl se a vytáhl svůj Zameták pět, který se válel pod postelí. Tento druh se začal vyrábět teprve minulé léto a jeho otec mu ho pořídil k osmnáctým narozeninám.
Venku foukal mírný ledový vítr, ale slunce hřálo dostatečně na to, aby mu nebyla zima.
Přehodil si koště z jedné ruky do druhé a zamířil na famfrpálové hřiště, pod nohama mu křupala tráva, zmrzlá jinovatkou...
×××
Tuto noc strávila Gwyneth s Bellatrix a spol. na koleji. Nechtěla se potkal s Luciusem Malfoyem. Seděla na posteli a jen tak koukala před sebe, už se jí nechtělo spát.
Rozhodla se, že se obleče a zpříjemní si sobotní ráno malou procházkou.
Oblékla si džíny, jasně růžové tričko a přehodila si přes to jen svrchní hábit. Vešla do koupelny a podívala se na sebe.
,,Ty vypadáš Gwyneth Nottová," broukla a začala si čistit zuby. Vyplivla vodu do umyvadla a kartáček zasunula zpátky do stojanu. Otřela si ručníkem obličej a sáhla po kartáči.
Měla velice jemné, blond vlasy, které měly tu nevýhodu, že na nich nevydržel žádný účes. Jednou před Vánočním plesem u Malfoyových si natočila vlasy do roztomilých lokýnek a zafixovala Tužidlo na vlnobití. S vlnama chodila ještě týden potom, protože přípravek nešel vůbec smýt. Rozhodla, že je nechá tak jak jsou.
Vytáhla hůlkou, natočila si a nabarvila řasy na černo. Jinak se s ničím nenamáhala.
Před hradem se rozhlédla a nasála čerstvý vzduch, šla k Zapovězenému lesu. Neměla v úmyslu jít hlouběji, šla jen podél něj.
Ušla jen pár kroků a dostal se jí výhled na famfrpálové hřiště, kde se proháněla nějaká - jí zatím neidentifikovatelná - osoba na koštěti. Podle hábitu poznala, že jde o studenta ze Zmijozelu a řekla si, že by se s ním mohla dát do řeči než vstanou ostatní.
,,Ahoj." zakřičela a zamávala, aby se jí dotyčný všiml. Když se otočil, poznala v něm Rodolphuse Lestranga.
,,Ahoj," odpověděl. ,,Co ty tady tak brzo?"
,,Brzo?" zasmála se. ,,Jestli deset hodin považuješ za brzkou ranní hodinu, tak se obědu dneska nedočkáme."
Prudce přistal vedle ní.
,,Teoreticky."
,,Kde máš ostatní?" Bylo jí známo, že Lucius a jeho kumpáni nechodí nikam bez doprovodu alespoň jednoho z kamarádů. Trochu jí připomínali havraspárské dívky, jenže v této situaci to bylo zřejmě o ničem jiném.
Děvčata z Havraspáru byla uchichotaná střeva, která si nešla na záchod bez alespoň dvou kamarádek. Kdežto zmijozelští chlapci potřebovali další lidi při soubojích s nebelvírskými.
,,Znáš to. Severus chrápe až pod ním praská postel, tvůj bratr šel spát před chvílí - měl rande zase s nějakou holkou, tentokrát prý s Eleanor Blackmorovou - a Lucius spí jako princeznička," řehtal se.
,,To známe," přikývla Gwyn. ,,Ve spánku vypadá neviňoučce, ale co se z něj vyklube po probuzení raději nemluvím."
Rodolphus se ušklíbl a přešlápl. Rozpačitěl.
,,Tak co, myslíš že je tento rok náš?" změnila téma a pohodila hlavou směrem ke hřišti.
,,Určitě," prohlásil sebejistě. ,,Potter má zraněnou ruku a náhradník - nějaký Banks - nás nemůže vystrašit, Pucey chytá víc než dobře."
,,To jsem ráda, alespoň to konečně Nebelvíru natřeme," mrkla na něj.
Hodiny odbyly půl jedenácté.
,,No měla bych už jít," řekla. ,,Bella mě určitě bude hledat."
,,Já bych už také měl zvednout kotvy, doprovodím tě."
Šli bok po boku, když ho překvapila otázkou:
,,Jak je to mezi Narcissou a Luciusem?"
,,Narcissa chodí s Luciusem všude kam jen může. On se to snaží držet v mezích, ale vidím na něm, že ho to pěkně štve, i když se o tom ještě před námi nezmínil," zarazil se. ,,Tohle radši nikde nevyprávěj," řekl.
Gwyn mu to ráda přislíbila, ale přece jenom věděla alespoň o jednom člověku, kterému to prostě říct musí.
Došli až k bráně.
,,Tak zas někdy, Nottová," zakřenil se Rodolphus.
,,Zase někdy, Lestrangu."
Gwyneth napadlo, že ten Rodolphus je docela fajn.
×××
,,Cože? Tohle že ti řekl?" zeptala se udiveně Bellatrix.
,,Jo, Trix, a byla bych ráda, kdybys tolik neřvala," řekla tiše Gwyneth a rozhlédla se kolem, jestli je náhodou někdo neslyšel.
Šly na snídani do Velké síně a kolem plul dav hladových studentů. Gwyneth sjela Bellatrix pohledem a zastavila se u výstřihu.
,,No né, Bello. Aby ti něco nevypadlo," pronesla jedovatě.
,,Myslíš, že y mohlo?" zeptala se malinko rozrušeným hlásem, rozhlédla se a minišaty si stáhla ještě níž.
,,Teď už ne," odvrátil poněkud znechuceně zrak a vykročila.
,,A proč si se dala do řeči s Lestrangem?" zeptala se nevinně Bella.
,,Když ty si měla půlnoc, tak co jsem měla dělat?" pokrčila rameny.
Bella jen povytáhla obočí.
Zasedly ke svému kolejnímu stolu.
Gwyneth si k sobě přitáhla tousty, máslo a borůvkovou zavařeninu. Najednou uslyšela jak někdo píská. Ne píská. Přímo hvízdá.
Otočila se napravo a uviděla Luciuse a jeho partu.
,,Hej Bello, dobrej ohoz," řekl ten blbec Malfoy a jeho kumpáni se ihned začali smát.
Gwyneth se na ně zamračila a vrátila se ke svému sendviči.
Proč mě tolik štve, že to pískání nebylo na mě?
×××
páááni, uplně jsem zapoměla, že tahle kapitolovka existuje!:))))
ale jinak naprosto krásná kapča!!!