A/N: A slíbený epilog...
Oběť nebo zrádce?
Epilog
3. srpna 2008 v 23:56 | P@ige11. kapitola - Děti, děti,děti... živé a mrtvé
3. srpna 2008 v 23:28 | P@igeA/N: Musím zklamat vše, kdo měli tuto povídku rádi. Touto kapitolou totiž končí. Ještě bude epilog, ale ne příliš dlouhý.
Arive derci (nebo jak to je;)))
Arive derci (nebo jak to je;)))
My dva - 10. kapitola
2. června 2008 v 21:26 | P@igeDalší kapitolka dámy a... dámy.
Co vás v ní čeká???
Podhalíme roušku tajemství aneb Co má Cissa na srdci??
Hermiona oznámí Dracovi, že čeká jeho dítě... Jak zareaguje?? A také se dozvíme, jak se bude další malé s příjmením Malfoy jmenovat.... A myslím, že nezůstane jen u jednoho dítěte... ;-))
Několik teorií - 9. kapitola OnZ
28. května 2008 v 22:20 | P@igeA/N: Něco mě chytlo a já začala psát. A hle! Je na světě (konečně) devátá kapitola k Oběti!!
Věnuji Ice, která si jí přímo vydupala a doufám, že sem jí udělala aspoň trošku radost
Věštba na druhou - 8. kapitola OnZ
22. února 2008 v 23:20 | P@igeA/N: Takže další, v pořadí již osmá, kapitola OnZ. Tak ať se vám to líbí....
,,Dále,'' ozval se ledově krutý hlas.
,,Dobrý večer, můj pane. Přišla jsem k vám s naléhavou informací,'' poklonila se před ním žena.
,,O co se jedná, Hermiono?'' zeptal se.
,,Jedná se o vás, Harryho Pottera a tu věštbu.''
,,Posaď se, prosím.''
,,Děkuji. Nedávnou jsem četla v nějaké knížce - na název si nevzpomenu, že jednou vyřknutá věštba se může předávat z generace na generaci. Pokud je ovšem životně důležitá. A tak se předává dokuď nebude zlomena.''
,,Řekni mi podrobnosti.''
,,Jistě. Takže tedy: Sibyla Trelawneyová pronesla věštbu o vás a o Harrym Potterovi. Věštba, která není zlomena do určité doby, se automaticky předává na potomky týkajících se lidí. A já si myslím, že to se stalo i teď. Jelikož vás nenahradilo vaše dítě ve vládě zla, tak se neustále týká vás. Potter s ní nemá už dávno nic společného. Vlastně od té doby, co jsem přešla na vaši stranu.
Možná se ptáte, co mě k těmto závěrům vedlo. Rozeberu vám to. Ve věštbě stálo, že se to dítě, které má možnost zničit Pána všeho zla narodí rodičům, kteří se vám postavili již třikrát, až červenec bude umírat. Sice Harry Potter měl tu drzost postavit se vám i více než třikrát, tady se mluví o společném povstáním. Takže to by byl Potterův druhý ročník, poté jeho pátý ročník, kde proti Vaší straně bojovala i ona a pak také jejich nedávná svatba - celkem třikrát.
A jestli Potterová otěhotní mezi říjnem a listopadem - je to jasné. A mezi námi - jsou i stejné okolnosti jaké byli před osmnácti lety.''
,,Zajímavé, velice zajímavé. Jestli se to potvrdí, dostane se ti poct od lorda Voldemorta.''
,,Děkuji, pane.''
,,Máš nějakou teorii, jak rodinu Potterů konečně zprovodit ze světa?''
,,Ano jednu mám, můj pane. Nepochybuji o tom, že by se Ginny Potterová nepostavila před své dítě. Dala by mu ochranu takovou, jakou dala Lilly Evansová svému synovi. Navrhuji zabít jí ještě v těhotenství - tak umře nejen ona alei ten malý Potter.''
,,Děkuji, jsi velmi inteligentní. Draco věděl, proč si tě vybrat. Jen ale - Lucius si tě nezaslouží.
Ano, vím o tom,'' mrazivě se zasmál, když na něho Hermiona překvapeně pohlédla.
,,Můžeš jít.''
,,Nashledanou, pane. A děkuji za radu,'' uklonila se Hermiona.
,,Dále,'' ozval se ledově krutý hlas.
,,Dobrý večer, můj pane. Přišla jsem k vám s naléhavou informací,'' poklonila se před ním žena.
,,O co se jedná, Hermiono?'' zeptal se.
,,Jedná se o vás, Harryho Pottera a tu věštbu.''
,,Posaď se, prosím.''
,,Děkuji. Nedávnou jsem četla v nějaké knížce - na název si nevzpomenu, že jednou vyřknutá věštba se může předávat z generace na generaci. Pokud je ovšem životně důležitá. A tak se předává dokuď nebude zlomena.''
,,Řekni mi podrobnosti.''
,,Jistě. Takže tedy: Sibyla Trelawneyová pronesla věštbu o vás a o Harrym Potterovi. Věštba, která není zlomena do určité doby, se automaticky předává na potomky týkajících se lidí. A já si myslím, že to se stalo i teď. Jelikož vás nenahradilo vaše dítě ve vládě zla, tak se neustále týká vás. Potter s ní nemá už dávno nic společného. Vlastně od té doby, co jsem přešla na vaši stranu.
Možná se ptáte, co mě k těmto závěrům vedlo. Rozeberu vám to. Ve věštbě stálo, že se to dítě, které má možnost zničit Pána všeho zla narodí rodičům, kteří se vám postavili již třikrát, až červenec bude umírat. Sice Harry Potter měl tu drzost postavit se vám i více než třikrát, tady se mluví o společném povstáním. Takže to by byl Potterův druhý ročník, poté jeho pátý ročník, kde proti Vaší straně bojovala i ona a pak také jejich nedávná svatba - celkem třikrát.
A jestli Potterová otěhotní mezi říjnem a listopadem - je to jasné. A mezi námi - jsou i stejné okolnosti jaké byli před osmnácti lety.''
,,Zajímavé, velice zajímavé. Jestli se to potvrdí, dostane se ti poct od lorda Voldemorta.''
,,Děkuji, pane.''
,,Máš nějakou teorii, jak rodinu Potterů konečně zprovodit ze světa?''
,,Ano jednu mám, můj pane. Nepochybuji o tom, že by se Ginny Potterová nepostavila před své dítě. Dala by mu ochranu takovou, jakou dala Lilly Evansová svému synovi. Navrhuji zabít jí ještě v těhotenství - tak umře nejen ona alei ten malý Potter.''
,,Děkuji, jsi velmi inteligentní. Draco věděl, proč si tě vybrat. Jen ale - Lucius si tě nezaslouží.
Ano, vím o tom,'' mrazivě se zasmál, když na něho Hermiona překvapeně pohlédla.
,,Můžeš jít.''
,,Nashledanou, pane. A děkuji za radu,'' uklonila se Hermiona.
¤¤¤
O DVA MĚSÍCE POZDĚJI
,,Vstupte,'' ozval se Voldemort.
Hermiona rozrazila dveře, uklonila se svému pánovi.
,,Máš pro mě nějaké zprávy, Herm?''
,,Ano, pane. Ginny Weasleyová - Potterová se mi před hodinou svěřila. je to jasné - věštba se opakuje.''
Hermiona rozrazila dveře, uklonila se svému pánovi.
,,Máš pro mě nějaké zprávy, Herm?''
,,Ano, pane. Ginny Weasleyová - Potterová se mi před hodinou svěřila. je to jasné - věštba se opakuje.''
¤¤¤
,,Ach Miep, já nevím co mám dělat,'' zašeptala Mione a rozbrečela se kamarádce na rameno.
,,Co se ti stalo? Jsi nejvěrnější přívrženec Pána zla, měla bys být šťastná.''
,,Samozřejmě, že jsem, ale nevím jak to bude dál mezi mnou a Dracem.''
,,Co by. On tě za nedlouho požádá o ruku - uvidíš. A na jeho otce s vykašli.''
,,Ale já nemůžu. TY nevíš, jakl hezky se ke mě chová.''
,,Počkej... ty ho miluješ?''
,,Ne... ale je mi ho líto.''
,,Vezmi to takhle - má manželku syna... . Jeho syn si každou chvílí vezme čistokrevnou čarodějku, takže nemá žádné starosti s pokračovatelsvím rodu. Cissa ho miluje a on jí. Je to šťastnej člověk. Aco bys udělala ty, kdybys byla s ním? Rozvrátila jeho rodinu, rod by správně nepokračoval - nenajdeč lepší partii než si ty. Věř mi -vztah založený na soucitu nikdy nevydžel.''
,,Díky, Miep. Nevím co bych bez tebe dělala.''
,,Ani já nevím, kdybych tě neměla.''
,,Co se ti stalo? Jsi nejvěrnější přívrženec Pána zla, měla bys být šťastná.''
,,Samozřejmě, že jsem, ale nevím jak to bude dál mezi mnou a Dracem.''
,,Co by. On tě za nedlouho požádá o ruku - uvidíš. A na jeho otce s vykašli.''
,,Ale já nemůžu. TY nevíš, jakl hezky se ke mě chová.''
,,Počkej... ty ho miluješ?''
,,Ne... ale je mi ho líto.''
,,Vezmi to takhle - má manželku syna... . Jeho syn si každou chvílí vezme čistokrevnou čarodějku, takže nemá žádné starosti s pokračovatelsvím rodu. Cissa ho miluje a on jí. Je to šťastnej člověk. Aco bys udělala ty, kdybys byla s ním? Rozvrátila jeho rodinu, rod by správně nepokračoval - nenajdeč lepší partii než si ty. Věř mi -vztah založený na soucitu nikdy nevydžel.''
,,Díky, Miep. Nevím co bych bez tebe dělala.''
,,Ani já nevím, kdybych tě neměla.''
Harryho den (Svatba) - 7.kapitola
23. září 2007 v 14:41Mione seděla na posteli a přemýšlela.
Byl srpen dvacátého sedmého. OVCE složila před týdnem na vynikající a vše šlo podle plánu. S Luciusem Malfoyem se od jejich lesní příhodě setkala dvakrát. Jednou formálně a jednou jako staří známí… ;OD
Byl srpen dvacátého sedmého. OVCE složila před týdnem na vynikající a vše šlo podle plánu. S Luciusem Malfoyem se od jejich lesní příhodě setkala dvakrát. Jednou formálně a jednou jako staří známí… ;OD
S Voldemortem se dohodli na strategii, která vypukne po svatbě. Mnozí Smrtijedi - mezi nimi i Bella - chtěli úrerušit svatbu, ale to se jim nezdál jako dobrý nápad. Temný pán ihned v začátku použije na Mionu omdlévací kouzlo, které neprolomí ani Oblivatie. Aby jednoduše nebyla podezřelá, i když dost pochybovala, že by ji Harry podezíral.
Oblékla si bílé šaty s protkávanými zlatými nitky. Šla totiž budoucím manželům Potterovým na svatbu za družičku. Při té představě si znechuceně odfrkla.
Vše doladily jednoduché sandálky na klínku a černá čelenka v dlouhým hnědých vlasech. Hůlkou si je narovnala a pak lehce zvlnila. Když se podívala na sebe do zrcadla, nemohla si odpustit pochvalu sama nad sebou. 'Snad tam bude Draco a uvidí mě,' pomyslela si.
Vzala si košík s plátky bílých růží a vyšla ze svého domu a domu svých kouzelnických předků.
Vše doladily jednoduché sandálky na klínku a černá čelenka v dlouhým hnědých vlasech. Hůlkou si je narovnala a pak lehce zvlnila. Když se podívala na sebe do zrcadla, nemohla si odpustit pochvalu sama nad sebou. 'Snad tam bude Draco a uvidí mě,' pomyslela si.
Vzala si košík s plátky bílých růží a vyšla ze svého domu a domu svých kouzelnických předků.
Když se přemístila do Doupěte, přípravy byly v plném proudu. Ta nesnesitelná ženská - jak říkala Molly Weasleyové - mohla puknout pýchou, že si její dcera bere právě Harryho Pottera.
Hermioně z toho všeho bylo mírně na zvracení, ale úspěšně to maskovala milým úsměvem.
Dárek pro snoubence položila na kupku jinných prezentů. Jakoby si to nemyslela - ihned jí Ginina matka zaměstnala:
'Nejen že to mám trapit jako družička, ale ještě navíc jim tady budu dělat služku, ne? Kdyby bylo po mém, tak tu fakt nejsem!'
Odněkud se k ní přihnal "otec rodiny" a řekl jí abysi pospíšila, za chvíli prý začne obřad.
'Ne, já jim tady nedělám služku - ta dostává alespoň zaplaceno - ale otroka. Poslední cesmíny, jenž měli být pověšeny na svatebním stanu, nacpala do květináče s jakýmsi muškátem, nebo co to bylo.
O třičtvrtě na deset se všichni pod velením Billa a Charleyho buď přemístili normálně nebo asistovaně, či se dostali na místo obřadu pomocí letaxu.
Hermioně z toho všeho bylo mírně na zvracení, ale úspěšně to maskovala milým úsměvem.
Dárek pro snoubence položila na kupku jinných prezentů. Jakoby si to nemyslela - ihned jí Ginina matka zaměstnala:
'Nejen že to mám trapit jako družička, ale ještě navíc jim tady budu dělat služku, ne? Kdyby bylo po mém, tak tu fakt nejsem!'
Odněkud se k ní přihnal "otec rodiny" a řekl jí abysi pospíšila, za chvíli prý začne obřad.
'Ne, já jim tady nedělám služku - ta dostává alespoň zaplaceno - ale otroka. Poslední cesmíny, jenž měli být pověšeny na svatebním stanu, nacpala do květináče s jakýmsi muškátem, nebo co to bylo.
O třičtvrtě na deset se všichni pod velením Billa a Charleyho buď přemístili normálně nebo asistovaně, či se dostali na místo obřadu pomocí letaxu.
*****
Konečně bylo po svatbě. Hermi z toho křečovitého úsměvu bolela pusa. Našpulila jí a se sklenkou skřítčího vína hleděla do prázdna. Přemýšlela nad budoucností. Nevěděla jak si to Lucius představuje. Draca milovala, ale s ním to bylo jen o vášni a touze. To by jí obyčejně stačilo, ale problém byl v tom, že s Malfoyem mladším byla na tom stejně. Jenže u něj to byla i láska. Jestli jste si mysleli, že chodili spolu ve vší počestnosti, tak jste se mýleli. Několikrát ho ona navštívila v Malfo Manor a u polibků nezůstali.
Z myšlenek ji vytrhla rána jako z děla. Naštěstí se "jen" přemístili Smrtijedi. Pro někoho hrůza a pro někoho zas vytržení z děsně dne. Na vteřinku spatřila Draca a jeho otce bojující bok po boku. Než se stačila pořádně probrat už jí mířil vstříct fialový paprsek, vyslaný Voldemortem. Možná se vám to bude zdát neuvěřitelné, ale ve milisekundách než se kouzlo dotklo jejího těla, ji náhle napadla skutečnost, která se nebude příliš líbit Potterům a bude snad potěšující pro Pána zla. Skutečnost, která jestli se naplní, zničí stranu dobra a celý mudlovský svět….
Z myšlenek ji vytrhla rána jako z děla. Naštěstí se "jen" přemístili Smrtijedi. Pro někoho hrůza a pro někoho zas vytržení z děsně dne. Na vteřinku spatřila Draca a jeho otce bojující bok po boku. Než se stačila pořádně probrat už jí mířil vstříct fialový paprsek, vyslaný Voldemortem. Možná se vám to bude zdát neuvěřitelné, ale ve milisekundách než se kouzlo dotklo jejího těla, ji náhle napadla skutečnost, která se nebude příliš líbit Potterům a bude snad potěšující pro Pána zla. Skutečnost, která jestli se naplní, zničí stranu dobra a celý mudlovský svět….
_______________________________________________________________________________
P: Takže další kapitolka - již osmá v pořadí - se nazývá : Věštba na druhou
Nečekané a netušící - 6. kapitola
9. září 2007 v 14:57 | PaigeP: Jen tak pro pořádek. Tahle kapitola neni vhodná pro mladší 18 -ti let, bla bla bla =O))
Věnuji Monče za doporučení =O*
_______________________________________________________________________
Sakra, co budu dělat?
Asi bys tam měla jít.
Ale co když je to past a někdo si to jen vymyslel.
Právě, že to takhle zjistíš.
Já nevím.
Ovšemže víš, my to víme.
Dobře, půjdu tam.
Hermiona celý večer sváděla boj sama se sebou. Nakonec přece jenom zvítězila zvědavost.
V půl jedenácté se otevřela podobizna Buclaté dámy a vyšla Miona. Pečlivě za sebou zavřela dveře a neslyšně odcházela pryč.
Kruci, měla jsem si vzít teplejší hábit.
Teď nemysli na hábit, co když je to nějakej úchylák a bude mě chtít znásilnit?
Nemysli hned na nejhorší. Od čeho máme hůlku?
Dopr.. Co to bylo?
Nezdá se ti, že poslední dobou nějak moc kleješ?
No a co, jako Smrtijedka si to můžu dovolit.
Jasně, teď můžeme všechno.
Máš výčitky?
Samozřejmě, že ne. Nic jinnýho si nezasloužej, bastardi!
Víš jakej to bude pocit, až si budem vychutnávat triumf?
Nádhernej, už teď se mi trošku svazuje radostí břicho.
Mě taky.
Vždyť jsme jedno tělo.
To bylo obrazně řečeno.
Hmm.......
,,Hermiono,'' zašeptal něčí hlas. Dívka sebou trhla a otočila se. Spatřila vysokou, štíhlou postavu s dlouhým černým pláštěm a kápí na hlavě, tak že mu nebylo vidět do obličeje.
A sakra...
,,K-kdo jste a co po mě chcete?'' vyštěkla.
Nejspíš muž se uchichtl: ,,Cože chci? Tebe!''
,,P-prosím? Zdálo se mi, že říkate, že chcete mě. Můžete mi to zopakovat?''
,,Slyšelas dobře.''
,,Proč?''
,,Jsi velmi okouzlující dívka.''
,,Mám přítele.''
,,Draco se přece o tom nemusí dozvědět,'' řekl, přistopil blíž a chytl ji za ruku.
,,Kdo jste?'' zeptala se podezíravě.
Dotázaný sejmul kápi.
,,Vy?'' zašeptala šokovaně.
,,Já, Lucius Malfoy, v plné své kráse,'' ušklíbl se.
,,Ale to nemůžete, Draco je přece váš syn.''
Lucius dělal jako že neslyší, objal ji a zašeptal do ucha:
,,Vždyť si měla pro mě vždycky slabost, nebo ne?''
,,To an- ježiši, vy jste se musel úplně zbláznit.''
,,Zbláznil, ale do tebe.'' Vykasal ji školní košili a hladil ji po zádech.
,,Ne!'' zmohla se na slabý odpor.
Nechtěla, ale on byl tak přitažlivý a měl pravdu. Poprvé, když ho spatřila se na něj nemohla vynadívat a potajmu ho pro jeho krásu obdivovala.
Zavřela oči a rty vyhledala ty jeho. Její polibek byl tak hladový a nenasytný. Jazykem se jí dostal do úst a mapoval jej. Totéž udělala ona. Jejich jazyky zběsile tančili ,tělo na tělo'. Lucius se udýchaně odtáhl a jal se prohledávat Mionin krk a výstřih. Ta slastně vydechla vzala jeho obličej do rukou. Pohlédla mu do očí, jeho vzrušený dech ji zašimral na tváři:
,,Vem si mě, Luciusi!''
To mu stačilo. Opět se divoce líbali. Malfoy ji rozepínal blůzku a ona jemu jeho saténovou košili. Ztrhla jí a hladila jeho svalnatou hruď. Najednou tam stála jen v podprsence. Lucius se podíval na její ňadra a řekl:
,,Draco si tedy uměl vybrat.'' Hermiona se jen usmála a začala si hrát s jeho páskem. Za nedlouho měl kalhoty dole. Odkryl se jí tak pohled na jeho chloubu, která každou chvílí rostla
a trenýrky mu byli malé. Poodstoupila od něj podívala se na něho a pomalu si sundávala kalhoty. Přitom se hladila po stehnech až ke kotníkům. Smrtijed se na ní podíval jako lovec na svou kořist. její ruce zabloudili k rozepínáním na podprsence. Lucius na sucho polkl. Hermiona jedním tahem svlékla podprsenku. a přešla k Luciovi.
Ten na nic nečekal a vzal ji do náruče. Přistiskla se k němu. Někde u břicha ucítila jeho penis.
Vztouplo v ní vzrušení. Lucius si zas užíval jejích prsou na svých.
Miona se rozhodla, že už ho nebude dlouho trápit a pomohla mu ze spodek. Luciusovo menší já (i když ne o tolik menší=O)) se postavilo do pozoru. Shýbla se a něžně ho políbila. Lucius zaúpěl. Několikrát to zopakovala. Znovu poodstoupila stáhla si -jako před tím kalhoty - tanga.
Spoustu čarodějek se neholilo, ale Mia byla vyjímkou. Tohle Lucius neznal a nemohl se vynadívat. Surově ji vzal za boky. Ani jednomu to nevadilo. Spíš to podporovalo jejich vzrušení. Přitiskl ji k hladkému stromu a rty se jí přitiskl ke krku.
,,Ach, Luciusi.''
Ten se jen usmál vzal, jí za stehna zvedl do výše, která mu vyhovovala a vstoupil do ní.
Porvé jemně přirazil. Mione vydechla. Ale pak jí nešetřil. Prudce přirazil, Hermiona vykulila oči a mohutně vzdychla. Zaryla se mu nehty do pozadí. To ho jen povzbudilo. Netrvalo dlouho a vylétli spolu až na vrhol doprovázeným jejich vzdycháním a vzájemném voláním svých jmen.
×××
Když se Mione probudila, pomalu začlo svítat. Ležela na paloučku sama, přikryta svám pláštěm. Vedle sebe našla lístek na kterém stálo:
Byla si úžasná, doufám, že si to někdy zopakojeme.
Líbá
L . M.
V rychlosti se oblékla a vyrazila směr hrad. Proplížila se do společenské místnosti a tam počkala, než se začnou studenti trousit na snídani. Zběžně se upravila a vyrazila do Velké síně.
Sedla si ke stolu a jak čekala, za chvíli se k ní připojili kluci s Ginny.
Samozřejmě jim neušel její připtomělý úsměv.
Vám to zrovna budu říkat.
Jo to už by si se mohla postavit do prostřed síně a ukázat všem Znamení zla.
Ne asi......
_________________________________________________________________
P: 7. kapitola se bude jmenovat Harryho den (takže jak správně tušíte, bude to o jeho svatbě at.) Kdo napíše první koment, bude mu ta příští kapitola věnovaná...... =O)
Takže pište komenty, ať vim, jak sem to napsala!!
Obvinění - 5. kapitola
8. září 2007 v 20:47 | P@ige,,Nevím,'' zamračila se Hermione a skousla ret.
Kruci, jak se to mohla dozvědět? Kdo jí to řekl?
Přemýšlej, děvče. Kdo nechce, abys s Dracem byla?
To je jednoduchá otázka.
Tak mi na ni odpověz.
Přece -
,,Hermiono, vnímáš mě? zahulákal na ni někdo.
,,A-ano jen jsem se zamyslela.''
,,Koukej,'' ukázal ji něco, kam nedohlídla.
To něco byla hnědá, nenápadná sova, která chtěla za každou cenu upoutat Hermioninu pozornost. Přešla k oknu, vzala puštíkovi dopis a schovala si ho do kapsy.
,,Ty se ani nekoukneš co ti psali?'' řekl zvědavě Harry.
,,Cože? Ne, je to dopis z ministerstva. Před týdnem jsem jim psala o brigádu přes prázdniny.'' pochopila, že by nebylo bezpečné, číst to před všemi.
===============================================================
Pozdě odpoledně, když byli kluci na famfrpálovém tréninku, si konečně mohla přečíst svůj dopis:
Milá Hermiono,
byl jsem to já, kdo prozradil P. Parkinsonové, že to jsi ty, s kým je nyní Draco.
Jestli ti záleží na Dracovi a abyste byli spolu čekej v jednu hodinu ranní na okraji
zapovězeného lesa, na opačné straně než je Hagridova bouda.
S pozdravem
×××
________________________________________________________________________
P: Já vim, je to krátký, ale mě se to tak hodilo. Slibuju, že v pořadí šestá kapitola, která se jmenuje Nečekané a netušící bude pěkně dlouhá s prvkama PWP. V komentech taky pište kdo to tý Hermioně ten dopis asi psal. Kdo se trefí, čeká na něj diplom!!! =O*
Pozvánka
27. srpna 2007 v 15:47 | PaigeVěnuji Katce, aby to udělala. držíme s Black palce!
______________________________________________________________________
Po obřadu se Hermiona jako zázrakem změnila. Zanedlouho ji pustili z ošetřovny a ke svým ,kamarádům' se chovala vlídně.
Její přátele byli ale jinde. Hodně se sblížela s Belatrix Leastrangeovou a denodenně si posílaly sovy. Bely dcera Miep se stala Miony nejlepší kamarádkou. Z jejich dopisů se Nebelvírská primuska dozvěděla, že je od narození zasnoubená a Theodorem Nottem a jakmile oba dokončeji školu, musejí se vzít, aby se zachovala čistokrevná linie kouzelníků. Ale Miep to nevadilo. Thea, jak mu říkala, si oblíbila a on ji. Zamilovat se do sebe mohou časem.
Hermiona zrovna seděla v knihovně nad esejem o lektvaru neviditelnosti, když se jí za záda přikradl Harry Potter.
,,Hermiono,'' upozornil na sebe.
,,Tohle mi nedělej, víš jak sem se lekla?''
,,Máš špatný svědomí?''
Ani ne.
,,Ty máš nápady, chtěl si něco?''
,,No vlastně jo. Víš já a Ginny se budeme o prázdninách brát. Tady to nechodí jako u mudlů, kde se musí čekat až do plnoletosti.''
,,To je skvělé Harry. Gratuluju. Ty po mě asi něco chceš, viď?''
,,Máš pravdu. Víš jak se o Ginny bojím, nechtěl bych, aby se jí něco stalo a proto jsem myslel, jestli bys nebyla strážcem Fideliova zaklínadla.''
,,Proč jím neni Ron?''
,,No, on tam bude nějakej čas bydlet s námi.''
,,Aha, ale proč ne, ráda se jím stanu.''
Díky, právě si mi pěkně nahrál, Draco i Pán zla budou ze mě mít radost.
,,Moc děkuju Hermiono, mimochodem tady máš pozvánku na svatbu. To zaklínadlo provedeme rovnou po svatbě. Tak ahoj.''
Stejně mě pozvali jenom kvůli tomu Fideliovu zaklínadlu.
A co když ne?
Samozřejmě že ano.
Myslíš?
Jasně a mlč už.
Jsme už paranoidní. Okřikuju sama sebe.
Pohlédla na pozvánku:
Harry Potter a Ginnevra Weasleyová oznamují, že se dne 27.8. vezmou v Merlinově kapli v 10:00. Všichni jste srdečně zváni!
To je super, vezmu si asi sebou pár kámošů.......
Vyběhla na chodbu, když jí míjela Pansy Parkinsová, rudá v obličeji zřejmě od pláče. Hermiona chtěla jít dál, ale uviděla na zemi lístek, který Pansy zřejmě upustila. Miona ho zvedla a přečetla si:
Pansy,
nechodíme spolu přes rok a tak to zůstane. Miluju nikoho jinného a nehodlám ho kvůli tobě opustit. Můžeme zůstat přátelé.....
S Pozdravem Draco Malfoy
Miona jedním pohybem nechala dopis zmizet.
Jedna nula pro mě. Už jenom kvůli tobě se mi to všechno vyplatí, Draco.
To nám ten den pěkně začíná.......
__________________________________________________________________________
Paige: Dneska jdu poprvý na Harryho Pottera a Fénixův řád.
Miluju vás, lidi!!!!!!!
P.S. Příští kapitolka se bude jmenovat Obvinění.........
Zasvěcení
22. srpna 2007 v 22:03 | WhitteW: Já vím, trochu krátký.. Ale snad se Vám bude líbit....
TUTO KAPITOLU BYCH RÁDA VĚNOVALA LEONKOVI ZA MILÉ KOMENTY A PODPORU........
*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*
Hlavní brána Bradavic, která dělila školní pozemky od ,normálního' kouzelnického světa, se se skřípotem otevřela. Dvě černě oděné postavy se pod rouškou tmy plížili pryč. Chytili se za ruce a pak se přemístili.
Znovu se objevili na opuštěné ulici. Jedna z postav vyslala kamsi do tmy stříbrný paprsek, ten se do ní vpil a vzápětí se tu zhmotnil dům. Co předtím vypadala jak neprohledná tma, která pohltila zdroj světla vyslaný z hůlky, byla teď socha vztyčeného hada s nápisem:
Bývalé sídlo rodu Lentwinů a nyní Lorda Voldemorta,
kterýž si sám vydobil roku 1956.
Nechť mu slouží ještě dále.
,,Kdo to byli ti Lentwini,'' promluvila dívka.
,,Otec mi o nich vyprávěl, byla to starobylá rodina kouzelníků, Junis Lentwin vynalezl mnoholičný lektvar, ale to bylo už dávno. Pán zla je ale všechny zabil, protože se mu stavili na odpor a není dobré mít za nepřátele takové mocné kouzelníky, jako byli oni,'' odpověděl muž.
,,Mnoholličný lektvar,'' podivila se dívka.
,,No, jo,'' zabručel mladík. ,,Teď do leva a jsme tam.
Stanuli před těžkopádnými, vyřezávanými dveřmi. Draco na ně zabouchal a ony se otevřeli. Hermiona nahlédla do síně. Byla zde tma, zdroj světla poskytovali jen pochodně. Když přišli blíž ke středu místnosti, poznala, že zde je přibližně tucet postav s kápěmi jakou měla ona. Ti zřejmě budou asistovat při zasvěcení. Postavila se vedle Malfoye mladšího. Vzápětí si přítomní sejmuli kapuce a Miona je napodobila. Přičemž zjistila kdo se tu nachází: Po Dracově pravici stál jeho otec Lucius, který na ni nedůvěřivě zahlížel. Herma se nervozně ošila a dala ruku do kapsy. Vedle něj postávala Narcissa, kývla na ni a Miona ji to oplatila. Belatrix se dívala s povýšeneckým výrazem před sebe a její manžel si prohlížel budoucí členku s nekrytým zájmem. Severus povytáhl obočí, ale ihned se vrátil ke své ledové masce. Na ústech ženy po jeho levici pohrával vlažný úsměv. Další Smrtijedy Hermiona podle jména neznala.
Rozletěly se dveře a vstoupil Voldemort s Červíčkem v patách. Všichni poklekli.
,,Vstaňte, přátelé,'' pobídl je chladný hlas.
Nikdo nezaváhal ani na minutu neuposlechnout rozkaz. (A taky je bolely kolena:-))
,,Rád bych představil naší novou Smrtijedku,'' natáhl ruku před sebe a Mia vystoupila z kruhu (a už si to štrádovala k Voldymu)
,,Hermionou Jane Dagworth Grangerovou!''
,,Těší mě,'' pozdravila představená.
,,Prosím, Můj pane, Hermiona vám přinesla svůj rodokmen,'' ozval se Zmijozelský princ.
,,Ach ano,'' lovila z kapsy pergamen. Vytáhla krátký kus papíru a Malfoy st. si odfrknul.
,,Enlarged,'' vzápětí byl pergamen několikanásobně dělší než ona. Všichni na ten pohled vytřeštili oči.
,,Ramification,'' pronesl lord. Listina se začervenala a vrátila se ke své dřívější barvě. ,,Výborně,'' pochválil si. Luciusi, jak starý je tvůj rod?''
,,S-sahá do 11. století, Můj pane.''
,,A tvůj syn má přítelkyni u které se objevili předci už v roce 623, nevím, nevím Hermiono, jestli to je pro tebe dobrá partie,'' ušklíbl se Raddle.
Lucius byl očividně šokovaný ale Hermiona se potměšile usmála.
,,Dovol, abych ti představil pár Smrtijedů, kteří budou asistovat tvémi zasvěcení, '' řekl rádoby společenským hlasem. ,,Luciuse a jeho ženu Narcissu pochopitelně znáš, stejně tak její sestru Belatrix (Bela se ušklíbla) a jejího manžela Rodolfuse (mrkl na ni). Vedle stojí jistě tvůj oblíbený, ale bývalý profesor Snape (ten se mírně uklonil) a jeho žena Saralinda (Cože, ten netopýr má manželku?). Dále Nott, Avery, Alecta a Amycus....
,,Ještě jednou mě těší, ale teď bysme měli přejít k obřadu,'' prohlásila Miona.
,,Ano, taky si myslím,'' přešel na druhou stranu místnosti.
Stůl byl potažen černým hedvábím, tlusté bílé svíce plápolaly ve tvaru pentagramu. Ten byl mnohonásobně zvětšen na dlaždicích pod stolem. Snape, Lucius, Belatrix, Voldemort, Draco a Hermiona zasedli ke stolu. Každý k jednomu cípu hvězdice. Ostatní se postavili k cípúm hvězdice té na zemi. Všichni kromě Voldemorta a Hermiony položili ruku na cíp. Miona a Raddle pozvedli hůlky a vyslovili nějaké zaklínadlo, jejich hůlky se spojili ohnivým paprskem.
,,Hermiono Grangerová, zasvěcuješ se do společenstva Smrtijedů, v čele s lordem Voldemortem?''
,,Zasvěcuji,'' zněla odpověď.
,,Zasvěcuješ se ve věci Harryho Pottera a ve všech úkolech, které ti zadám?''
,,Zasvěcuji.''
Plameny svíček naráz vyprskly a zhasly. Náhle se na stole objevila láhev s dvanácti sklenkami.
,,Teď to musíme všichni ztvrdit vínem pravdy, přátelé,'' oznámil jim Voldy. Ty, Hermiono do své číše přidáš tři kapky své krve.''
Mia si vykouzlila menší dýku, řízla se s ní do prstu a nechala odkápnout přesně tři kapičky. Zamíchala jej a pozvedla pohár: ,,Na Pána zla, na život a na Smrtijedy.''
Víno chutnalo trpce - jako pravda. Hřbetem ruky si otřela ústa a pohledem vyhledala Draca.
,,Hermiono, ještě znamení... ,'' uslyšela svého Pána. Pohlédla na něj a při chúzi si vyhrnula levý rukáv.
,,Morsmorde!''
Ucítila na ruce žár, ale nebylo to tak hrozné. Jen jako kdyby si v nebelvírské společenské místnosti sedla příliš blízko ke krbu.
Když Pán všeho zla dokončil své dílo, podívala se Hermiona Grangerová na své předloktí, ze kterého se na ni šklebilo černé znamení, jeho znamení: Jsem Smrtijed a nadešel čas na pomstu! Zkáza rodu Potterovým!
_______________________________________________________________________
Zkorektuji to až zítra, dneska fakt nemám náladu, pže se mi z rozepsaných složek záhadně ztratila první kapitolka povídky 'Těšilo mě, Malfoyová!' No nic, snad zítra ji sem vložím. Příští kapitola téhle povídky se bude jmenovat Pozvánka..... Tak se mějte, PAPA
Probuzení
13. srpna 2007 v 20:49 | Whitte*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*
,,Madame Pomfreyová jak je Hermioně''?
,,Není to nejlepší, slečno Láskorádová. Stále se neprobírá. Profesorka McGonagallová má o ni velkou starost. Pokud se to do zítřka nezlepší, převezou ji k Mungovi. Přece jenom tu leží už dva měsíce'', odpověděla zdravotnice.
,,Proč vlastně ji ještě nebyli navštívit pan Potter a Weasley'', zeptala se. ,,Jsou pokud vím nejlepší kamarádi''.
,,Oni..asi nemůžou'', odpověděla zdráhavě Lenka.
Hermiona dál neposlouchala. Měla důležitější věci na přemýšlení. Stala se Smrtijedem i když ne oficiálně. Znovu si vzpomněla na tu noc, kdy ji v myšlenkách navštívil Pán zla, teď už její Pán:
LV: Slečno Grangerová, dozvěděl jsem se od mladého Malfoye, že jste souhlasila s mou nabídkou, stát se Smrtijedem. Překvapivé, opravdu překvapivé. Nejlepší přítelkyně Harryho Pottera se přidá k lordu Voldemortu! A tím ho zradí.
H: Pane, už nejsem jeho nejlepší kamarádka. Nenávidím ho. Mám pro Vás ještě jedno překvapení. Nejsem mudlovská šmejdka a nikdy jsem nebyla. Rodiče mě prý chtěli chránit, tak se vzdali kouzelnického světa. Minulé léto mi prozradili pravdu. Naše rodinné větve sahají až do poloviny pátého století. Jsem tedy příbuzná s Hektorem Dagworthem - Grangerem, zakladatelem Nejpozoruhodnější lektvarnické společnosti - byl to můj dědeček. Profesor Křiklan měl tehdy pravdu.
LV: Tohle jsem chtěl slyšet. Že ho nenávidíte. A ten původ: Luciuse to určitě velice potěší, že si jeho syn našel opravdu čistokrevnou přítelkyni a ještě s takovými předky. Až do poloviny pátého století....Myslím si, že ani Malfoyové nemají takovou historii.
H: Prosím, říkejte mi Hermiono.
LV: Takže, ihned jak se probudíš, tak tě zasvětíme. Draco ti už dá vědět. Budeš mít Znamení zla, ale to můžeš skrýt lektvarem neviditelnosti, abysi se neprozradila. Bližší informace dostaneš na místě.
H: Samozřejmě, nashle mistře.
LV: Těšilo mě, Hermiono.
*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*
Prudce otevřela oči. Byla tma. Venku pršelo - těžké kapky padaly na parapet za oknem.
Posadila se. Oči se konečně přivykly na tmu. Bradavická ošetřovna byla ztichlá. Nikde žádní pacienti, jen u madame Pomfreyové se ještě svítilo. Léčitelka vyšla ze svého pokoje a šla zkontrolovat svou pacientku.
,,Slečno Grangerová, vy jste se probudila!''
,,Ano, jak dlouho jsem...hm...spala?''
,,Bez týdnu dva měsíce.''
,,Ježiši!'' Vždyť jsem zmeškala OVCE!''
,,Buďte klidná, paní ředitelka vás je nechá udělat v létě, tak se to domluvilo,'' upokojila ji zdravotnice. ,,Lehněte si a já dojdu pro ředitelku, nedělejte prudké pohyby, je zázrak, že jste se probudila, mohla by se vám zatočit hlava a udělalo by se vám špatně. ,,Tady tohle vypijte'', podávala ji lahvičku s lektvarem. Udělá se vám lépe.''
Odešla a zavřela za sebou dveře.
Hermiona podle rady vypila lektvar, který chutnal jak rozpuštěná lékořice. Otřásla se a položila se na záda.
Asi za deset minut přišli obě ženy.
,,No ne, Hermiono (řekla jí jménem?), kdybych vás neviděla, tak si myslím, že si madame Pomfreyová vymýšlí. Včera jste vypadala na umření a dnes...'', vychrlila profesorka McGonagallová. ,,Je červen, takže abyste dělala nyní OVCE je nesmyslné, zpětně si je uděláte v srpnu. Ale teď mi rychle vysvětlete co jste proboha dělala na Severní věži?''
,,Paní profesorko, možná si to nepamatuje, není vyloučené, že ztratila paměť,'' upozornila ji madame.
,,Ne ne, pamatuji si to naprosto přesně. Chtěla jsem být na chvíli sama a musela mi podklouznout noha a tak jsem přepadla.''
,,Máte štěstí, že někdo - ještě se nám nepodařilo vypátrat kdo - vám zpomalil pád. Můžete mu poděkovat za život.
Hermiona byla ohromená.
,,Byl tu někdo za mnou, když jsem spala,'' zeptala se opatrně.
,,Ach, ano slečna Láskorádová se tu párkrát zastavila, mám vás od ní pozdravovat,'' odpověděla pohotově Pomfreyová.
,,Tak slečno, myslím že vás nechám odpočinout a přijdu se za vámi podívat ráno, jak se vám daří. ,,Dobrou noc,'' pozdravila obě ženy.
,,Tady vypijte ještě uklidňující lektvar,'' podává ji dnes už druhou ampulku.
Miona ji vypila a lehla si. Za nějakou dobu i zdravotnice zhasíná světlo u sebe v kanceláři. Dívka ještě chvíli vyčkává a poté spustí nohy na zem. Oblékne si župan a spěchá z ošetřovny do sovince s pergamenem v kapse.
Otevírají se dveře a Mia vstupuje na podlahu pokrytou slámou a křehkými kostmi, které pod nohami téměř neslyšně křupou. Sedne si pod okno a na uhlazený pergamen dopadá měsíční svit. Namočí brk do inkoustu a píše:
Milý Draco,
dnes v noci jsem se konečně probudila. Jestli to nebyl jen sen, ihned mi napiš kdy se bude konat zasvěcení. Vezmu sebou i svůj rodokmen, aby už nikdo o mém původu nepochyboval.
S láskou Miona
Jakmile přivázala černému školnímu puštíkovi dopis a ten s ním odletěl, odešla potichu zpět a lehla si do již vychladlé postele.
*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*
Ráno se vzbudila dokonale osvěžena spánkem. Domácí skřítek jí přinesl snídani a ona se do ní s chutí pustila.
Bylo kolem poledne, když na okno zobákem zaklepal školní puštík. Hermiona odhodila Denního věštce a rozeběhla se k oknu. Rozlomila pečeť a četla:
Miono,
jsem rád, že si se probrala k životu, i když naše podvědomné schůzky mi budou chybět. Zasvěcení se bude konat dnes o půlnoci, čekej na mě na okraji Zapovězeného lesa v půl dvanácté. Můj výr ti zanedlouho přinese plášť, který se oblečeš, aby tě nikdo na hradě nepoznal. Rodokmen nebude třeba, protože Pán zla ti věří a Smrtijedi věří jemu. I když, jak o tom přemýšlím, můj otec tomu nemůže uvěřit, takže přece jenom ho vezmi.
Už se těším Draco
Konečně po tak dlouhé době se uvidí s Dracem. Teď jsem skutečně šťastná, usmála se.
A opravdu, ještě téhož odpoledne na okně přistál výr s velkým balíkem. vzala si ho a strčila pod postel (balík ne výra, ten odletěl:-))
V jedenáct hodin na sebe natáhla plášť a přes hlavu si přehodila kápi a odplížila se na školní pozemky. U lesa na ni čekala tmavá postava. Když se přiblížila poznala Draca Malfoye.
,,Draco,'' zašeptala a rozeběhla se k němu.
,,Miono,'' šeptl o něco hlasitěji oslovený a roztáhnul ruce od sebe a Mia mu vletěla do náruče. Vzápětí se políbili.
*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*÷*
Tahle kapitolka je o něco kratší, ale nějaké důležité informace tam jsou. Následující kapitola se jmenuje Zasvěcení. Už to mnoho napovídá. Takže komentujte, komentujte, čtěte, hlasujte. Příjemnou zábavu přeje W & B
P.S. K této povídce jsem také vybrala písničku, zda se k ní hodí nebo ne posuďte sami: LeAnn Rimes - Can't Fight the Moonlight (soundtrack Divoké kočky), opět si ji můžete poslechnout na: www.mp3s.nadruhou.net W
Jsem já ta špatná? - 1. kapitola
12. srpna 2007 v 21:20 | WhitteKrásné, jarní odpoledne proťal blesk. Ale Hermioně Grangerové to nevadilo. Ležela pod rozložitým bukem a utápěla se ve svých myšlenkách. Nechtěla si to připustit, ale milovala Draca Malfoye. Poprvé si to uvědomila, když minulý školní rok zmizel společně se Snapeem. Jenže on byl pro ní nedosažitelný, alespoň si to myslela. Draco totiž patřil ke Smrtijedům. Navíc si neuměla představit, že jí miluje a že jsou spolu. Jí, pro něj ještě mudlovskou šmejdku, ušklíbla se.
*÷*÷*÷*
Následující týden chodila jako tělo bez duše, vlastně takhle chodila už dlouhou dobu. Málo jedla, spala a byla přecitlivělá. Zkrátka vzato měla deprese. Ani se svými kamarády nevycházela tak jako v minulosti.
A jak to mohlo dopadnout. Odcizili se. Žádné kamarádky neměla, neměla se komu svěřit, komu se vyplakat na rameni.....
Kamarádi ji úplně vynechali a zapomněli na ni. Jednu dobu to vypadalo, že začne s Ronem chodit, ale pak nastali letní prázdniny. Několikrát svým kamarádům psala, ale buď ty dopisy nedostali, nebo prostě neodpovídali. Nechápala to. Tak si alespoň užila ničím nerušené prázdniny s rodiči. To ale netušila, že to budou její poslední společné. V pátek přišel Hermioně dopis z ministerstva: Vážená slečno H. J. Grangerová, s politováním Vám musíme sdělit, že Vaši rodiče zahynuli při mudlovské dopravní nehodě dne 23.3. Pohřeb (mudlovský) se uskuteční 28.3. S upřímnou soustrastí - Eric Louren, Oddělení pro dohled nad nekouzelníky, Ministerstvo kouzel.
Tohle byla jako rána palicí, tohle prostě neunesla. Vyřítila se z Velké síně a utíkala po schodech rovnou na Severní věž......
Silueta zřejmě nějaké dívky šplhala na cimbuří, přes které minulý školní rok přepadl Brumbál. Postavila se na ''zub'' věže. Chvíli stála jako socha a shlížela dolů. Vlasy a plášť ji vlály v silném větru. Poté skočila domů. Když jí od země dělilo pár stop, zablesklo se a rozpršelo, mezi kapkami prosvištěl záblesk světla.
*÷*÷*÷*
Dívka s hustými vlasy ležela bez hnutí na posteli. S velice hustými vlasy. Kdyby nebylo vidět, jak se jí hrudník zvedá nahoru a dolů, mohli bychom si myslet, že je mrtvá. Obličej měla velmi bledý a rty stejně tak. Ale žila. Uvnitř. Podvědomí pracovalo, jako by byla při vědomí, možná že i více. Jen tak přemítala o svém životě, když ucítila, že se jí někdo snaží dostat do hlavy. Ale její zvědavost byla silnější a tak nezvaného návštěvníka pustila dál do své mysli.
H: Kdo to je?
Neznámý: Ah, nevěděl jsem, že spolu můžeme komunikovat.
H: Můžeme, protože je naživu jen mé podvědomí. Kdybych byla živá celá, nevšimla bych si nikoho, jak se mi dostává do hlavy.
Neznámý: Co se ti stalo?
H: Kdo jsi?
Neznámý: Budeš se mnou dál komunikovat, když se to dozvíš ?
H: Samozřejmě. Kdyby se mi nezamlouvalo to co mi říkáš, mohu tě vytěsnit pryč, nepochybuji že bych to nedokázala, moje mysl je momentálně silnější než obyčejně. A také se nudím.
Neznámý: Dobře, jsem... hm... Draco Malfoy.
H: Draco Malfoy? Proč mě navštěvuješ v mysli?
D: Proč mě nevyhodíš?
H: Dobře, nebudu se tě ptát, když mi nechceš odpovědět.
D: Jak si na to přišla, že ti nechci odpovědět.
H: Nevím.
D: Co se ti stalo, že jsi v bezvědomí?
H: Nezdá se mi vhodné zrovna tobě se svěřovat.
D: Tak to zkus a uvidíš.
H: Dobře, zkusit to můžu. Ale je to nadlouho.
D: Já má času dost a ty zřejmě taky.
H: Minulé letní prázdniny jsem psala Harrymu a Ronovi. Ani jeden mi neodepsal.
D: To mě nepřekvapuje.
H: Jestli se chceš něco dozvědět, tak mě laskavě nepřerušuj.
D: (pobaveně) Už sem zticha.
H: Takže jsme nebyli v kontaktu dva měsíce. Když jsme se vrátili zpět do školy, tak jsme se spolu moc nebavili. Harry se dal dohromady s Ginny Weasleyovou, jestli si vzpomínáš, je to Ronova mladší sestra. Ron zase začal chodit s Levandulí Brownovou.
D: Lepší jméno jí rodiče vybrat nemohli. Promiň, pokračuj.
H: Neměla sem prostě nikoho s kým bych si mohla promluvit. Byla jsem přetažená a nebylo mi právě nejlépe. Myslím, že to bylo včera, mi přišel dopis z ministerstva kouzel. Mí rodiče zemřeli při mudlovské havárii. Neunesla jsem to všechno a skočila ze Severní věže. Ani nevím, jak jsem to přežila. Teď sem ještě víc sama, než předtím.
D: Už nejsi.
H: Jak to myslíš?
D: Nabízím ti přátelství. Ber nebo nech být.
H: Oh, Draco. Samozřejmě se ráda stanu tvojí kamarádkou. Ani nevíš jakou si mi udělal radost.
D: O to mi šlo.
H: Kdybych nebyla v bezvědomí, tak se červenám.
D: Co budeš teď dělat s Potterem a s Weasleym?
H: Už jsem nad tím přemýšlela. Pomstím se jim. Když sem trpěla já jejich vinnou, tak ať trpí stejně, ne-li víc.
D: A už si uvažovala nad tím jak tu pomstu provedeš?
H: Uvažovala, ale zatím mě nic nenapadá.
D: Tak si to projdeme. Koho Potter ze všech na světě nenávidí?
H: To je jednoduché. Lorda Voldemorta.
D: Neříkej to jméno. Nebo spíš: Nemysli na něj.
H: Hmm...Pána zla.
D: To už je lepší. Ano, správně. A co ho nejvíce zasáhne?
H: Když někdo z jeho rodiny nebo z jeho přátel zemřou nevinně, kvůli němu. Nebo když-
D: -ho někdo zradí. Můžu ti pomoct. Jestli tedy chceš. Pán zla ti nabízí, abys ses stala jednou z nás. Pomstíme se společně Potterovi, za to co nám proved. Já...Hermiono mám tě rád a nechci, aby ti nikdo ublížil. Tohle si nezasloužíš. Pán zla ti samozřejmě nechává čas na rozmyšlenou. Miluji tě.
H: (ohromeně) Já tebe taky, Draco. Čas na rozmyšlenou nepotřebuji. Vyřiď svému Pánovi, že sem se rozhodla. Stanu se Smrtijedkou. Neříká se mi to zrovna nejlépe. Teď ale pro mě není nic důležitějšího, než ty. Ano společně se pomstíme.
D: Hermiono, tohle jsem nečekal, ale musím říct, že si mě potěšila. Pán zla tě navštíví. Počítám, že ještě dnes. Musím jít. Náš Pán nás volá. Mám tě rád.
*÷*÷*÷*÷*