Těšilo mě, Malfoyová!
15. dubna 2008 v 22:22
A/N: Ano, ano, tohle je poslední kapitola Těšilo mě, Malfoyová! Najdete tu scénu, na kterou jste asi všichni čekali, ale ještě tu nebyla ani náznak (no tak možná v předminulé kapitole)... Rozhodli jste, že povídka bude pokračovat... Ale ne dřív, jak dokončim Oběť nebo zrádce a nebude tak alespoň tři kapitoly Tous et persone.
Tímto se s Gabriellou v povídce TmM loučím a těším se na Nebezpečné známosti.
Přemýšlim, že bych napsala ještě třetí díl - ne kecám.... No i když možná jo, ale Gabriell se tam už neobjeví...
Tuhle povídku chci věnovat především Boře Rodriguez, která je momentálně v nemocnici (fňuk :-(( ) a přeju jí, aby se brzy uzdravila a přišla zpátky mezi nás ;O)
Dále jí chci věnovat Ice! za stálou podporu, Pimpinele, protože je to skvělá povídkářka i čtenářka a v neposlední (!!!!!) řadě také Anabelle, kterou mám moc ráda (a její povídky taky :-))).
29. března 2008 v 11:57 | P@ige
Ahooj, Luckily se mě ptala, kde jsem přišla na jméno Orcus a já vám stejně chtěla napsat jeho vysvětlení, ale o něco dýl, ale dávám ho sem teda teď...
29. března 2008 v 10:48 | P@ige
A/N: Rozhodla jsem se, že s tou povídkou rychle zkoncuju.... A proto je tu další kapitola!!
No je tam nějaká akce, no xD Ještě bych chtěla poznamenat, že tahle povídka se jmenuje TĚŠILO mě, Malfoyová! Tak hezké čtení ;OD
16. března 2008 v 22:20 | P@ige
Chcete vědět jak vypadá Gabriell?? Tady jí máte:
14. března 2008 v 16:54 | P@ige
A/N: Další kapitola k TmM... jak jsem už informovala, tahle povídka se blíží do finiše... Ale jestli jste si - ať už Gabriell, nebo tuhle celou povídku oblíbili, nemusíte být smutní, stačí když budete hlasovat pro další pokráčko pod článkem ;O)
Má to tři A4 ve Wordu...
9. března 2008 v 22:16 | P@ige
A/N: Konečně sem se dokopala k dopsání devítky..... No snad mě neukamenujete, není to zas tak dlouhý. Podmínky za kolik komentářů přidám další kapitolku nedávám, protože je z vás doluju kolik týdnů (což mě mrzí)..................
18. února 2008 v 16:30 | Paige
¤¤¤
,,Draco? Mohu s tebou mluvit?"
,,Co chceš?"
,,Před chvílí jsem mluvila s tvým otcem. Řekl mi něco, co ho doopravdy sebralo a proto požádal mě, abych ti to oznámila. Jak víš, tak je tvoje matka nemocná tvůj otec mi sdělil, že je to nevyléčitelné a že.... a že umírá. Je mi to líto-"
Draco se díval minutu nebo dvě do země a pak se na ní utrhl:
,,Co je ti líto? Je ti snad líto mě? Copak si myslíš, že jsem nějaký ubožák, který si zaslouží politování? Nebo snad toho, že mi zemře matka? Lítost jí neuzdraví a navíc je to málo. Ona zemře a tobě je to jen líto! Hermiona by..... Ale co se s tebou o ní vůbec bavím? Kdybych řekl, co by udělala Hermiona lépe než ty, vydalo by to na několik svazků pořádně tlustých knih."
Gabriellin obličej zkameněl.
,,Tak abys věděl, jsem pyšná na to, že nějsem Hermiona Grangerová, ale Gabriell Malfoyová.
A líto je mi toho, že jsem ti to musela říct zrovna já. Měla jsem to raději přenechat tvé milované Hermionce a neplýtvala bych zbytečně dechem," prohlásila a odešla z Dracovi ložnice.
¤¤¤
,,Paní Gabriell, paní Narcissa s vámi chce mluvit."
Gabriella prudce vstala a zamířila do komnat paní domu.
,,Narcisso?"
,,Gabriell, chtěla bych si s tebou promluvit. Vím, že umírám. A na tom nic nezměním," dodala, když gabriella otevírala pusu. ,,Můj manžel je na mě dost závislý a tak bych tě chtěla poprosit, jestli bys tu s ním až umřu nějaký ten měsíc nebydlela. Požádala bych o to Draca, ale v poslední době nemá se svým otcem právě vřelé vztahy. Nechci aby tu bydlel sám..."
Chvíli bylo ticho a hleděly si do očí.
,,Dobře," zašeptala. ,,Jak si přeješ. Jestli je to tvé jediné přání..."
,,Jediné a poslední," přikývla Narcissa. ,,Věděla jsem, že to pro mě uděláš. Je tu ještě jedna věc. Asi se to k tobě doneslo. Tak či tak, Draco se stýk s jistou Hermionou. Chtěla bych tě poprosit abys to Luciusovi neříkala tak dlouho dokud to nebude nutné. Sice s tím nesouhlasím, ale Lucius by Draca ihned vyhodil z domu. Chci, aby se měl kam ze školy vracet."
Gabriell zaraženě přikývla.
,,Chtěla bych vám také něco říct. Čekám dítě."
Narcissa se široce usmála: ,,To ti gratuluji. Předpokládám, že otcem je Draco? Jistě, mám velikou radost drahoušku. Velmi si mě potěšila. Díky. Večer se u nás koná vánoční ples, tak jako každý rok, a chtěla bych, aby sis vzala tyhle šaty," mávla hůlkou a z obrovské stříbrné skříně vylétly bílé šaty, protkané stříbrem.
,,Tyhle šaty jsou mé svatební. Vezmi si je."
,,Ale to nemůžu. Jsou tak nádherné..."
,,Samozřejmě, že můžeš. Mě k ničemu nebudou a tobě budou slušet. Já tam dolu nepůjdu."
,,Tak děkuji. Jsou opravdu jedinečné."
,,Já vím. Skřetí výroba. Když jsem se vdávala, bylo takovým zvykem, že svatební šaty kupoval otec ženicha. Abraxas Malfoy za ně utratil hromadu pěnez. Chtěl něco jedinečného. On měl vlastně jedinečné všechno. Jedinečné panství, jedinečné pozůstalosti a jedinečné dokonaé, avšak aristokratické vychování. Ovšem - Lucius jde v jeho stopách. Někdo má za vzor Merlina, jinný slavného zpěváka a on svého otce," usmála se a zahleděla se do prázdna. ,,Draco v sobě také nezapře Malfoyovské předky. Ale už bylo dost řečí. Běž se připravit na ples. Máš nejvyšší čas."
Gabriella se rozloučila a odešla do svého pokoje se připravit na nadcházející ples.
¤¤¤
,,Dále."
,,Gabriello, jsi připravená? No ne. Nejsou to náhodou Narcissi svatební šaty?"
,,Náhodou jsou. Dnes jsem u ní byla a ona mi je dala. Jsou úžasné."
,,To jsou. A moc ti to v nich sluší. Nechci tím říct, že ti to nesluší i v něčem jinném," zalichotil jí Lucius.
,,Děkuji," zářivě se usmála. ,,Půjdem?"
Malfoy jí nabídnul rámě a ona se ho chytla.
,,Přišel jsem pro tebe, protože ten ,pacholek' by to neudělal. A také bych tě chtěl o něco poprosit."
,,Jen mluv."
,,Dobře... Ten ples vždy zahajuje pan a paní domu. A jelikož je Narcisse špatně, chtěl bych, aby si ho zahájila místo ní ty."
Gabriell zaváhala.
,,Myslíš, že je to vhodné."
,,Jistě. Všichni víceméně vědí, jak jí je."
,,Ano. Samozřejmě. Jistě. Udělám to pro tebe ráda."
,,Díky."
18. února 2008 v 16:29 | Paige
,,Kde jste nechali Hermionu Grangerovou?"
V Harryho a Ronově tváři se překvapení vystřídalo se šokem.
,,S Hermionou? Ale co to povídáš? Říkala nám, že jde do knihovny," zašeptal Ron a prohrábl si vlasy.
,,Jak vidíš tak nešla."
,,Ale-"
,,Rone já věřím především těmhle očím než Hermioně Grangerové!" vyjela.
Harry, který ji jen mlčky sledoval konečně promluvil:
,,Máš nějaký důkaz?"
,,Já žádný důkaz nepotřebuju, ale budiž..... když mi nevěříš....." vyškrábala se na nohy a vzala do ruky hůlku:
,,Accio zlatý náhrdelník s písmenem H."
Tušila, že v tom zmatku na řetěz zapoměli a nechali ho tam, kde ležel - na bradavických pozemcích. A taky že ano. Ani ne za půl druhé minuty jí ležel v dlani.
,,Tak tohle měl Draco na krku. Já mu ho strhla a vyhodila z okna."
Ron se proti své vůli zašklebil.
Harry vzal do ruky přívěsek a prohlížel si ho.
,,Můžu si ho půjčit?" zeptal se.
,,Klidně si ho nech."
¤¤¤
,,Co budeme dělat, Harry?" položil otázku Ron.
,,Já nevím co ty, ale já se s Hermionou pěkně rychle rozkmotřim!"
,,Jo, máš pravdu. je to zrádkyně! Tahá se s manželem naší kamarádky a ještě je to Malfoy! U mě končí."
,,Přesně-"
,,Dračí král,"vyštěkl heslo na Buclatou dámu.
Hermiona už seděla na jejich oblíbených místech a byla značně roztěkaná.
,,Harry, Rone, kde jste byli?" vyběhla jim naproti.
,,Ale jen jsme se byli projít. A stala se nám taková zvláštní věc. Šli jsme po chodbě a našli jsme tenhle řetízek. nevíš čí by to mohl bejt?"
,,Já? Proč bych to měla vědět zrovna já?"
,,Protože je tam H. H jako Hermiona." zasyčel Ron.
,,Proč zrovna H jako Hermiona? Tak začíná spousta jmen. Například Herold, Hermes nebo taky Harry..."
,, S tebou jsme nadobro skončili! Počkej až se to dozvěděj ostatní z Nebelvíru. A to nepočítám Mrzimor, Havraspár a Zmijozel! Měla jsi se rozhodnout dřív. Buď mi nebo Malfoy-"
,,Mluvil tady někdo o Malfoyovi?" zeptal se Seamus.
,,Náhodou jsme to byli my," ozval se Ron.
,,Zrovna dneska jsme se zjistili, že se Grangerová tahá právě s ním."
Hermiona se slzami na krajíčku zavrtěla hlavou.
,,To jako fakt?" řekl Dean, který se objevil hned za svým kamarádem.
,,Proč bych si měl něco takového vymýšlet?" zeptal se nabroušeně Ron a zatínal ruce v pěst. Takhle Rona Harry naštvaného nikdy neviděl. Ostatně on sám byl naštvaný taky a nehodlal s Hermionou do smrti promluvit ani slovo.
,,Rone, pojď, myslím, že s tím jsme tady skončili..."
,,Harry, já...," zašeptala Hermiona a neomylně se rozbrečela.
Ti dva už jí neposlouchali.....
¤¤¤
,,Myslíš, že to bylo rozumné, Gabrill?"
,,Jo, to si teda myslím."
,,Co když... co když na ni použil nějaký zaklínadlo? Nebo lektvar?"
,,Stála jsem tam a viděla, že je až moc při sobě."
,,A kdy teda jedeš domů?" zamluvil to Blaise.
,,Za hodinu. Brumbál nám dá k dispozici svůj krb."
,,Tak si to teda užij. V Malfoyovic domě. To mě podrž," uchichtl se Blaise.
,,No počkej. Oni zas tak hrozní nejsou. Narcissa je na mě moc milá a Lucius se ke mě chová jako kdybych byla jeho dcera," řekla a pohodila svými blond vlasy.
,,Když tak o tom přemýšlím tak ty vypadáš jako oni," poznamenal dramaticky Zabinni.
,,No dovol! Zas takový prase nejsem, abych se vdávala za svýho bratra."
,,Počkej. To myslim jako fakt! Si jim hrozně podobná, oni tě maj rádi a Draco tě nenávidí."
,,Hele, nemáte doma náhodou televizi? To je taková skří-"
,,Já vim co je to televize! Ale nemáme jí, proč?"
,,Já jenom jestli se nedíváš na venezuelský telenovely. Ještě by se do toho mohl připlést José Armando, který by mě miloval až do smrti a mohl bys to začít režírovat!" To neudržel ani vážnou tvář Zabinni a oba vyprskli smíchy. Gabriell ale uvažovala nad jednou věcí co Blaise řekl.
,A Draco tě nenávidí... nenávidí,' šeptal jí zlomyslný hlásek neustále v hlavě.
¤¤¤
,,Gabriell, kdybys laskavě šla první," požádal jí Brumbál.
,,Samozřejmě, nashledanou pane profesore."
,,Ano, ano. Vyřiď manželům Malfoyovým, že Draco přijde ihned po tobě."
Gabriell kývla jako že rozumí a s zapraskáním zmizela
,,A teď mě poslechni, Draco," oslovil profesor Malfoye, který se zatvářil překvapeně.
,,S touhle dívkou nesmíš nic mít, rozuměl si? Myslím, že víš co mám na mysli."
,,Ale pane profesore, na tohle je už pozdě. Ona čeká dítě."
,,S tebou?" vyjekl profesor. Draco přikývli a ředitel nevypadal zrovna dvakrát šťastně.
,,Sakra," zaklel Albus, chvíli po tom co se Malfoy odletaxoval do svého domu.
,,Albusi, nemusí se to stát. Třeba se to nestane."
,,V tom s tebou nesouhlasím Dyliso. Nikdy se nemýlí."
¤¤¤
Puf.
S nánosem prachu se do místnosti krbem přenesla mladá Malfoyová.
,,Áá, Gabriello, vítám tě."
,,Děkuji Luciusi. Za chvíli je tu Draco. Mohu jít k sobě do pokoje? Jsem hrozně unavená."
,,Jistě," souhlasil Lucius. ,,Večeře bude jako obvykle v sedm."
,,Dobře, díky."
O hodinu později
,,Mohu s tebou mluvit, Gabriello?" Lucius právě po zaklepání byl vyzván dále.
,,Jistěže." Usadil se vedle ní na postel a spustil:
,,Narcissa na tom není příliš dobře. Umírá. Chtěl jsem se tě právě zeptat jestli bys to neřekla Dracovi ty.Já bych to asi nedokázal."
,,Víš Luciusi. To s Narcissou mě velmi mrzí, ale nemyslím si, že je to dobrý nápad. S Dracem jsme se v poslední době nějak nepohodli a nechtěla bych, aby se to dozvěděl přímo ode mě. Musíš to zvládnout ty."
Lucius Malfoy protáhl obličej a rozklepaly se mu ruce. Gabriell je za ně vzala a pohlédla na něj:
,,Opravdu se nedá už nic dělat?"
,,Ne."
Zašeptala:
,,Dobře. Půjdu za ním a povím mu to.
¤¤¤
18. února 2008 v 16:28 | Paige
6. kapitola
Nazítří jim k nohám postele donesli jejich Vánoční dárky. Draco se probíral svou velkou hromadou, když narazil na dárek od Gabriell.
Pomalu ho rozbalil. Z balícího papírku vypadl lístek a krabička.
Draco,
konečně nadešel ten čas, abych ti oznámila, že čekámě dítě.
Jsem ve čtvrtém měsíci těhotenství, tudíž by se to mělo narodit koncem května.
Nejvhodnější by bylo, kdybys to oznámil svým rodičům ty.
Gabriell Malfoyová
Draco byl příliš šokován, než aby se zmohl na slovo.
Jemu se už v květnu narodí dítě. Má být šťastný nebo rozzuřený?
V krabičce pak našel stříbrný řetízkem s maličkým ,G' jako přívěsek.
,G' jako Gabriella, pomyslel si.
Ještě rychleji než předtím se prohrábl dárky a našel co hledal. Úzký balíček, nadepsaný:
Pro mojí lásku
Tady se skrýval také řetízek, i když byl o něco silnější a zlatý. Na něm byl také začáteční písmeno nějaké dívky.
Draco vzal oba řetízky do ruky a díval se z jednoho na druhý. Pak jeden vzal a schoval do skříně.
Byl to ten zlatý, který si připínal...
¤¤¤
Gabrill se probudila tak náhle, jako by ji u hlavy někdo vystřelil z pušky. Než se stihla zorientovat, vzpoměla si na včerejší noc. Byla celá převratová.
Něco se změnilo mezi ní a Dracem. Také si vzpoměla na nepříjemný pocit, že je někdo sleduje. Jako poloviční elfka si byla ihned jistá, že se nemýlí.
Také se změnilo něco mezi jí a Blaisem. měla takovou předtuchu, že přátelství mezi nimi vyprchalo. Nemohla se s ním přátelit a vědět jak vypadá nahý.
Proč na tohle přistoupila a zničila tak to hezké, které si celé čtyři měsíce budovali?
Teprve teď si uvědomila, že jí něco tlačí do nohou..
Posadila se a spatřila kupku dárků.První dárek byl od rodičů - neviditelný plášť! Druhý dárek měla od Narcissy s Luciusem. Dostala pečetní prsten Malfoyů a ihned si ho nasadila. Hermiona jí dala postříbřenou čelenku, Ron zas knihu Tisíc triků jak být stále krásná od Leontýny Bletweckové a Harry jí věnoval parfém s vůní levandule a cesmíny. A Blaise jí daroval Kouzelný diář.
Draco jí neposlal nic. Když si to uvědomila, málem se rozbrečela.Rty se jí roztřásly, ale v poslední chvíli se do nich kousla. V rychlosti se oblékla. Protože nikdo v ložnici nebyl, usoudila, že je docela pozdě.
Do síně se nahrnula jak velká voda. S hlasitým funěním dopadla na lavici mezi Blaiseho a Goyla. Pohlédla k nebelvírskému stolu. Harry s Ronem jí se šťastným vánočním usměvěm přikývli na pozdrav. Ona jim to oplatila a začala se věnovat jídlu.
,,Hmm? Gabrill?"
Vzhlédla a zjistila, že na ní Blaise upřeně hledí.
,,Ano?" zeptala se pomalu.
,,Víš ten včerejšek.... nemohli bychom na něj zapomenout? Víš, uvědomil jsem si, že kamarádství bude mezi námi lepší."
Gabriell rychle přikývla.
,,Myslím si to stejné. Nebudem se k tomu prostě vracet, jo?"
Zabinovým obličejem projel úlevný úšklebek.
,,Tak fajn. Co budem dělat?"
,,No já musím do knihovny, chci si půjčit Dějiny bradavického hradu připadám si jako nemožná, když nevím nic a ostatní to věděj."
,,Dobře, jdu s tebou."
Přibližovali se takhle ke knihovně, když zaslechla jí důvěrně známí hlas. Zavětřila odkud to přichází a zjistila, že je to z jedné nepoužívané učebny. Jemně se snažila otevřít, ale dveře byli zapečetěné. Nastavila dlaň jako kdyby čekala až jí tam něco vlítne. Znenadání se jí ani ne palec nad rukou vznášela čistě modrá koule z jakéhosi plynu. Přiložila jej na kliku a ta nehlučně otevřela dveře.
Naskytl se jí pohled, kteý opravdu nečekala. Její manžel se tam muchloval s Hermionou Grangerovou!
Blaisemu spadla čelist a vyjeveně zíral na to dílo před sebou. Nikdo však nemohl být vyjevenější než Gabriell. Stála tam jak socha s rukou na klice, nevnímajíc nic jiného než ty dva.
Oni si jich prozatím nevšimli.
Zabinni do ní nechtěně drcnul. Jakoby se probudila a odfrkla si.
Dvojice se od sebe odtrhla jak nejrychleji to šlo.
,,Vidím že jste se ........... dobře bavili?"
Šok v jejich očích se mísil se strachem, napětím, ale i lítostí.
,,Gabriell co tady děláš?"
,,Na to bych se měla ptát spíš já tebe ty........ mudlovská šmejdko!"
,,No tak Gabrill uklidni se," zasyčel jí někam do zátylku její kamarád.
,,A proč bych měla?" zeptala se ho, ale dál pohledem vysela na milencích.
,,Tohleto (smejkla hlavou k Hermioně) je jenom obyčejná, hnusná, sprostá, špinavá mudlovská děvka. A tamhleto ( kývla k místu kde stál Draco) je omezený, nevděčný, hajzl! Mě má za manželku, s Pansy chodí a s touhle špínou se muchluje!" Gabriell pomalu, ale jistě začala hysterčit.
Draco jakoby se vzpamatoval:
,,Takhle s Hermionou nemluv! Je mnohem lepší než ty a taky tu byla dřív!"
Tohle bylo moc i na Zabinniho.
,,Jak si to vlastně představuješ, Malfoyi? Gabrill je tvoje manželka a má přednost před touhle...... špínou."
,,Ale Blaisi, přece by ses nerozčiloval kvůli těmhle ubožákům!" zasyčela Gabriell a přešla k Dracovi. Zastavila až když byla několik palců od jeho obličeje.
,,No tak Draco," zašeptala a rukou ho hladila po nahé hrudi. ,,Takhle tě asi rodiče mít rádi nebudou!" jemně se otřela o jeho rty a ruka jí hned vklouzla na řetěz co měl kolem krku.
,,A copak to máme tady? Že by Vánoční dárek od sladké Hermionky? Jestli tě s tihle uvidí otec jistě mu to bude nápadné. Proč to třeba nesundat?" jedním pohybem mu ho ztrhla a než se někdo nadál byla u okna. ,,A nevyhodit?" vystčila ruku z okna řetěz pořád pevně uchopený. Nyní stisk povolila a milý náhrdelník jí proklouzl mezi prsty a odporoučil se k zemi.
,,Ups," ozvala se. ,,To bude asi tím těhotenstvím," řekla s důrazem na poslední slovo.
Klidně přešla přes místnost a ve dveřích se ještě otočila:
,,Doufám, že mi to před tvými rodiči neuklouzne až dnes pojedeme na prázdniny. Tvůj otec totiž souhlasil s tím, abysme mohli zůstat na ples."
,,Myslíš si, že něco řekně, Draco?"
,,To nevím, ale ona je schopná všeho."
Až několik pater od té učebny se Gabriell rozvzlykala. Těžce dopadla na zem a rozbrečela se naplno.
Osu tomu chtěl, aby tou chodbou šli Ron s Harrym. Hned je zajímalo co Gabriellu tak rozesmutnilo.
,,Gabi, co se ti stalo? Snad si jí nic neudělal?" dodal ještě Ron a zamračil se na Zabinniho. Ten si jen odfrkl.
,,On-on ne."
,,Tak kdo?" naléhal Harry.
,,Ma-Malfoy."
,,Že mě to hned nenapadlo," uhodil pěstí do zdi Ron. ,,Co se tedy stalo?"
Gabriell popotáhla:
,,načapala jsem je v jedný učebně. Vlastně mi jsme je načapali."
,,S kým tam byl?" zeptal se zachmuřeně Harry.
Malfoyová si odfrkla: ,,Kde jste nechali Hermionu Grangerovou?"
V Harryho a Ronově tváři vystřídalo rozhořčení se šokem.
18. února 2008 v 16:27 | Paige
. kapitola
Gabriella si schválně ráno počkala na soví poštu. Očekávala totiž, že buďto jí nebo Dracovi doručí rodinná sova Malfoyů dopis.
Zároveň také doufala, že ho dostane právě Draco.
Ano, už ji zahlédla, snáší se k zmijozelskému stolu. A přistává-
,,A hele, přišel ti dopis," upozornila mladého Malfoye Pansy.
,,Hmm," zabručel nepřítomě a jal se otevírat svou poštu:
Drahý synu,
mohu se zeptat, proč jsi nepozval svou ženu na Vánoční ples?
Laskavě ji ještě dnes požádej, jestli ovšem bude po tom všem ochotna s tebou jít.
S matkou se za tebe stydíme.
Tvůj otec
Lucius Malfoy
,Ta mrcha mu fakt napsala!' pomyslel si, když mu vzápětí někdo zašeptal do ucha:
,,No né, Draco, ty jsi dostal dopis?" zašveholila Gabriell
,,Co jsi mu napsala?" zeptal se rozhořčeně a vedl ji k volné učebně.
,,Pravdu. No tak, čekám."
Hodil po ní zabíjecí pohled:
,,Šla bys se mnou na ples?" zeptal se hlasem mučedníka.
,,A kouzelné slovíčko by nebylo?"
,,Jedině Avada kedavra," zahuhlal.
,,No tak, Draco, nekaž tu atmosféru! Tak ještě jednou, do toho!"
,,Šla bys se mnou na ples, prosím?" Kdyby pohled mohl zabíjet...
,,Ne," ujistila ho.
,,COŽE?" poklesla mu brada.
,,Slyšel si dobře, ne!''
,,A to jako proč?"
,,Protože jdu se svým klukem."
,,To myslíš jako Zabinniho?"
,,Máš proti němu něco?"
,,Teď už jo."
,,Hmm, tak se měj, bratranče. Jo mimochodem, moc ti to sluší, kdybys nebyl můj pokrevní příbuzný, asi bych se neudržela," přešla k naprosto ohromenému Dracovi a vtiskla mu polibek na čelo (musela si stoupnout na špičky).
Malfoy nebyl schopen slova a probudilo ho až tlumené bouchnutí dveřmi.
¤¤¤
Týden se míjel s týdnem a už tu byl tolik očekávaný ples. Kluci řešili holky, oblečení, holky. Dívky si zase dělaly hlavu jen, co si vezmou na sebe. Stejně tak i Gabriella. Barvu měla hned jasnou - vezme si svou oblíbenou černou - , ale nevěděla jaké šaty. jestli ty s rukávy nebo na ramínka. Nakonec udělala kompromis. Koupila si jedny s krajkovými, průhlednými rukávy. Samotné šaty byli pošité stříbrnými kamínky a hluboký výstřih spustí průvan v kalhotách nejednomu klukovi.
Náhodou zahlédla hábit Pansy Parkinsové, která podle všeho jde s Malfoyem.
Její šaty by si možná ráda vzala pětiletá holčička, jdoucí na maškarní. Volánky byly kam se podíváš a medová barva tou přidala dojem pořádně tlustému karamelu z Medového ráje.
Gabriell si představila, jak náramně půjdou spolu ti dva dohromady. Draco určitě bude mít černý, aristokratský, společenský hábit s Malfoyovskou pečetí...
Ona si ji nicméně musela vzít také. Kouzlem si ji připevnila na malou kabelku, ve stejné barvě jako její šaty.
Bylo osm hodin a paní Malfoyová se ještě upravovala. Ze společenské místnosti k ní dolehl Blaisův, značně netrpělivý hlas:
,,Gabriell, miláčku, měli bysme jít. ještě pět minut a nezbyde na nás stůl!"
Ta jen protočila oči nad tím oslovením.
Zabinni to v posledn době začíná brát velice vážně. Ještě tak abyse do mě zabouchl.
Pomyslela si a neubránila se ušklíbnutí. Naposledy si projela kartáčem své dlouhé, blond vlasy, sebrala taštičku a zmizela na schodech.
Blaisemu to opravdu slušelo, to musela uznat. měl na sobě zeleno-stříbrný hábit. Zmijozelskou kolej rozhodně nezapřel.
,,Moc ti to sluší, Gabrill," řekl významně a políbil ji do vlasů. Ve společence nebyl skoro nikdo.
Když se ruku v ruce dohnali do Velké síně, ples už začal a tudíž všechny stolky rozebrané.
Prodírali se plným tanečním sálem, v tu chvíli je zahlédla Pansy a zamávala na ně. Museli se chtě nechtě prodrat až k ní - všude jinde bylo plno - a také se k ní posadit. Zároveň však byli u stejného stolu s Malfoyem.
Ten se na ně nepřátelsky podíval a dál se věnoval své sklenici.
,,Dojdu nám pro něco k pití," zkusil přeřvat Zabinni hlasitou hudbu a Malfoyová mu to odkývla.
Parkinsová celá šťastná, že si může s někým popovídat, si přisunula židli blíž - zřejmě se až do této doby nudila.
,,Máš moc hezké šaty, Gabriell," řekla vtíravě Pansy.
,,Hmm, díky. Ty taky.... nemáš špatné," odpověděla Gabriella a všimla si, že je Draco poslouchá.
Pansy jakoby čekala přímo na to.
,,Jéé, díky. Víš vybírali jsme je s Dracem společně."
,,Opravdu?" podivila se Gabriell a se sdviženým obočím pohlédla na Malfoye. Ten se zamračil ještě víc.
,,Víš, já jsem si myslela, že budeš mít něco proti tomu, že s ním chodím, když si ta jeho manželka.
,,Já? Kdyby si Draco nemyslel, že to je nevhodné, tak by s tebou přece nechodil. Možná bych mu to řekla, kdybych věděla, že mě poslechne."
,,A ty ho nemiluješ?" zeptala se s zájmem v hlase Pansy. Gabriella zpozorovala, že se Draco na židli napřímil.
,,Já," odmlčela se. ,,Řeknu ti to takhle: Kdybych ho nemilovala, myslíš, že bych si ho vzala?"
,,Ale Draco řekl, že jste se vzali, protože to domluvili rodiče."
,,To ano. U mě to domluvila matka. Otec na mě však nesmírně trpí. Kdybych před ním sehrála srdceryvnou scénu, nemusela bych si ho brát. A scény já fakt umím," řekla nebezpečným hláskem.
,,A miluješ ho pořád?"
,,Odpověď na tuhle otázku bych si raději nechala po sebe."
,,To je sice hezký, ale já s ním chodím, takže bych měla vědět na čem jsem."
,,A já jsem zase jeho manželka a co je mezi námi zase není tvoje věc."
Dál se nedostaly, jelikož je přerušil Blaise, který jim donesl dýňovou šťávu. Už moc dobře věděl, že Gabriella má na máslový ležák alergii.
,,Děkuju, si moc hodný," pochválila ho.
,,A nic za to nedostanu?"
,,Co bys chtěl, například?"
,,Pusu, například," zvolal s úsměvem.
,,Tak jo, ale jenom jednu a malou," usmála se a vlepila mu polibek.
Potom mezi nimi nastalo rozpačité ticho. Gabriella si přitáhla Blaiseho a něco mu pošeptala. Ten se na ni podíval a pokrčil rameny. Asi za minutu požádal se zvláštním výrazem ve tváři Pansy o tanec. Nejspíš ze slušnosti souhlasila.
Gabriell se jen tak mimochodem podívala Dracovým směrem a zjistila, že ji pozoruje.
,,Nechceš jít taky tancovat?" zeptala se ho a on přikývl.
Došli do poloviny sálu a on ji chytl nebezpečně blízko zadku.
,,Tys mě opravdu milovala?" zahájil konverzaci.
Gabriell přikývla a odvrátila od něj oči. Jeho ruce sjely ještě níž a přitáhl si jí k sobě.
,,A proč si mi to neřekla?" zašeptal jí do ucha.
,,V tu dobu to nebylo vůbec důležité. Ty si byl na nervy, že se vůbec musíš ženit... Neměla jsem důvod."
,,Neuvažovala si v té době, že bych tě taky mohl mít rád?"
Mít rád... Já jsem se přece zmínila, že jsem ho milovala...
Ihned to zavrtěním hlavy zamítla.
,,Od toho polibku na balkoně jsi se nesnažil se mnou se nějak sblížit. A to nemluvím o začátku školního roku. Prý sestřenice ha-ha. Proč jsi to vlastně udělal?"
,,Bylo toho na mě moc. Když jsem jim řekl, že jsi moje sestřenice, na nic se nevyptávali, ale kdybych jim řekl, že jsi moje manželka..."
,,Chápu, takhle sis to usnadnil. Proč ne. Ale ještě mám jednu otázku: Jak můžeš chodit s takovou husou?"
Na Dracově tváři se kupodivě rozlil úsměv.
,,Žárlíš?"
,,Na tebe? To ani náhodou."
Její manžel se jen samolibě ušklíbl.
,,To vyprávěj někomu, kdo ti to věří."
Políbila ho. On jí to překvapeně oplatil.
Přesně v takto je uviděli Blaise a Pansy. Zřejmě jim Draco a Gabriell nejsou zas tak lhostejní.
Ještě není všem dnům konec...
¤¤¤
,,Můžeš mi vysvětlit, co jsi tam s nim dělala?"
,,S kým a kde přesně?"
,,Na parketu s Malfoyem."
Gabriell se překvapeně zastavila.
,,Co to s tebou je? Neměli jsme spolu chodit jen tak na oko? Abys k sobě přilákal Pansy?"
,,Pansy už dávno nechci."
,,Cože? A proč si mi to neřekl? Co vlastně vůbec chceš?"
,,Co chci? Miluju tebe. Copak sis toho nevšimla?"
,,Ale vždyť si řikal, že jsem se ti líbila. Předtím."
,,Lhal jsem ti," řekl smutně Zabinni a náhle jí ho bylo líto a objala ho.
,,Blaisi, ale Draco je můj manžel," zašeptala.
,,On tě stejně nemiluje, ale já ano."
,,Jaká nás spolu čeká budouctnost? Za půl roku ze školy odejdeme nadobro a já budu muset zůstat s ním. S ním založím rodinu a jestli vše půjde podle plánů rodičů, nejspíš s ním budu až do smrti."
,,A- a nemohla bys alespoň dnes patřit jenom mě? Dlužíš mi to. Já jsem se kvůli tvojí lásce k Malfoyovi taky obětoval."
Má pravdu, dlužím mu to...
,,Souhlasím," povadle se na něj usmála a on na ni překvapeně pohlédl. ,,Mám však jednu podmínku: Až skončí školní rok, budeš mě dál jako kamarád navštěvovat."
Blaise se na ní zářivě usmál a políbil ji. Jeho polibek se tak lišil od toho Dracova. Dracův byl jemný a něžný. Jeho byl procítěný a tvrdý.
Stejně tak se lišili i vzhledem. Draco se svými vyšisovanými vlasy a porcelánovou pletí byl přesný protiklad Blaiseho se svou věčně opálenou kůží a hnědými, podlouhlými vlasy.
Gabriell si ale ten polibek nemohla vychutnat. Stále musela myslet na svého manžela.
Ach Draco, proč to nejseš ty? Miluju tě víc než cokoliv jiného.
Láska jí pálila srdce na uhel a touha zas spalovala její vnitřnosti. Po tváři ji stékali neslyšně slzy. Svůj zmatek dusila v sobě.
Měla jsem mu to říct. Pohladila se po nepatrně vystouplém, čtyřměsíčním bříšku, kde vyrůstal další potomek Malfoyů.
Chtělo se jí řvát. Zřetelně si dokáže představit jejich společnou budouctnost: Ona se bude doma starat o jejich dítě a on nebude věčně doma. Už na škole začal s Parkinsovou. Co bude pak?
Tu noc se Gabriell se Zabinnim vyspala.
Přece mu to dlužila... Nebo ne?!
18. února 2008 v 16:26 | Paige
. kapitola
Tajemství - to je příliš mnoho pro jednoho, tak akorát pro dva a příliš málo pro tři.
,,Tak jo Blaisi, plán B."
,,My jsme měli plán bé?" zeptal se oslovený trochu přihlouple."
,,Ne, neměli poněvadž jsme si mysleli, že vyjde plán A."
,,Aha. No a jakej je?"
,,Žárlivost.''
,,Eh? Promiň, ale asi sem ti rozuměl jenom první slovo."
,,Vždyť jsem řekla jenom jedno slovo," řekla Gabriella, kterou pomalu, ale jistě začala opouštět trpělivost.
,,No tak mluv dál."
,,Prostě si musíme najít partnery."
,,A kde je tak narychlo seženeme?"
,,Necháš mě alespoń jednou domluvit? Díky. No a protože se ti jistě nechce hledat přítelkyně, která by se na tebe v lepším případě nalepila. Navrhuju ti chodit se mnou - samozřejmě úplně nezávazně," rychle dodala, když Zabinni vykulil oči, že se mu málem válely na předložce před sebou.
,,A to zahrnuje co?"
,,To co zamilovaní dělají. Počítám, že ty si ještě s nikym nechodil (,,To teda neni pravda!" vyhrkl Blaise). Sem tam nějakej polibek a držení za ručičku. Jednoduše partneři - až samozřejmě na fyzickou lásku, chápeš?"
,,Tak dobře. Kdy začnem?"
Gabriella se snažila nedát oči v sloup.
,,Třeba hned?" zatrylkovala.
Když odcházeli otvorem do Zmijozelské koleje na večeři do Velké sině, oba se hluboce nadechli, pohlédli na sebe, chytli se za ruce a nasadili šťastný výraz.
,,Tak hodně štěstí," popřála svému kamarádovi. ,,Zítra touhle dobou se budeš někde v učebně muchlovat s Parkinsovou."
Blaise na ni mrkl a vydali se chodbou pryč.
Před dveřmi ji Zabinni objal kolem pasu a přivynul si ji k sobě.
,,Musí to vypadat věrohodně."
Blaise otevřel dveře a ona se afektovaně usmála a políbila ho na tvář, jako kdyby si nějak před vstupem do síně zajímavě povídali.
Všichni na ně bohužel (naštěstí) pohlédli. Lidé, kteří je znali nedokázali včas skrýt svoje překvapení.
Harry Potter se pobryndal rajskou omáčkou, Neville převrhl sklenici mléka (což se asi za překvapený efekt považovat nemohlo, protože Longbottom porážel všechno na co přišel, většinu věcí spíš ale někde zapoměl) s Draco Malfoy vypadal jakoby do něj udeřilo a vstoupil do něj nějaký zadumaný duch zároveň.
Gabra se jen zářivě usmála a vyrazila ke svému kolejnímu stolu a usadila se s Blaisem po boku nalevo přes stůl od Draca.
Celou večeři svého manžela pozorovala koutkem oka. Jen se nimral v jídle a vypadalo to, že je zabrán do svých vlastních myšlenek. Když se konečně ke konci večeře podíval jejím směrem (Zabinni byl na ni nebezpečně nalepený) a otevřel pusu, že něco řekne, přerušil ho Brumbál:
,,Vážení, profesorský sbor v čele se mnou, se rozhodl uspořádat Vánoční ples na počest dvoutisícímu založení školy. Plesu se mohou zúčastnit pouze žáci třetího ročníku a víš. Pro ostatní bude připravena oslava v Pamětní síni.
Vyberte si partnery a partnerky a 24. prosince - což jak si jistě mnozí všimli je již za měsíc - tu s nimi od půl deváté do dvou hodin můžete protančit noc!'' prohlásil bradavický ředitel a za všeobecného jásotu se zase posadil.
Gabriella se naklonila k Blaisemu a něco mu pošeptala. Ten se usmál, mrkl na ni a přikývnul. Další jeho pohled směřoval k dvojici Parkinsová - Malfoy.
Poslední jmenovaný nabubřele vstal a obešel stůl, namířil si to přímo ke své manželce.
,,Pojď prosim tě se mnou."
Gabriell se neochotně zvedla pod Dracovým slídivým pohledem se lehce otřela Blaisemu o rty a zdělila mu, že se sejdou ve společence.
Malfoy vypochodoval před ní a namířil si to do učebny v přízemí, rozrazil dveře a opřel se se zkrabaceným čelem o lavici.
,,Můžeš mi říct, co tam s tim tvým přítelíčkem děláš?" zeptal se nakvašeně.
,,Chodím."
,,Aha, takže vám ani jednomu nevadí, že jsi vdaná, Konkrétně za mě?"
,,Jo takhle, takže najednou jsem tvoje žena! A donedávna jsem byla tvou sestřenicí. Nechceš to tak nechat?"
,,Poslyš, jednou sis mě vzala-"
,,Omyl! Jednou jsem si tě musela vzít. A v tom je rozdíl, bratránku."
,,Mlč, nebo to oznámím mému otci!"
,,Jo?! A co mu chceš napsat? Ta moje ošklivá žena mi říká bratranče, po tom co jsem já jí označil za sestřenici? To by sis vysloužil vylágroš spíš ty!
Tak dobře, já už ti nikdy neřeknu bratranče, když mě pozveš jako svoji právoplatnou manželku na ples a doopravdy se mnou půjdeš."
,,V žádném případě!"
,,Tak teda budu nucena poslat tvému otci dopis já."
,,To by ses neodvážila. Mého otce si viděla sotva jednou a pokud jsi skutečně nemusela, neprohodila si s ním ani slovo!"
,,Hmm.... to si ještě povíme."
Až na to, že ty nevíš, že mi Lucius navrhl tykání. Hmm, snad bych si mohla půjčit od Harryho Hedviku.
Drahý Luciusi a Narcisso,
Draco mě ve škole nepředstavil jako svou choť, ale jako sestřenici. Tohle jsme už nicméně vyřešila. Trápí mě však jiná věc.
V Bradavicích se koná Vánoční ples na počest založení školy a Draco mě na něj odmítl pozvat, natož tam se mnou doopravdy jít, jako právoplatnou manželku.
A proč vám to vlastně píši? Protože mě to dost uráží. Copak nejsem hodna jít se svým vlastním manželem?
Opravdu doufám, že mu nějak domluvíte.
Se srdečným pozdravem vaše snacha
Gabriell Ellis Malfoyová
,,Dones to prosím ještě dnes. Tak už leť!"
Sněžnou sovu pozorovala, dokuď se nestratila v černotě dnešní noci.
Ty se ještě budeš divit, Draco.
29. září 2007 v 16:00 | Paige
3. kapitola TmM
Když se Gabriell probudila, byl už krásný slunný den. Ihned se oblékla a vydala se do Velké síně na snídani. Pohledem zhodnotila zmijozelský stůl, kam si asi sedne. Zamával na ni vysoký hnědovlasý kluk a gestem jí nabídnul, aby si přisedla.
,,Ahoj," pozdravila ho.
,,Zdravím, jmenuji se Blaise Zabinni."
,,Těší mě, Gabriell Malfoyová."
,,Tak jsme nad tim a Renym Lensenem přemejšleli, jak to, že se jmenuješ Malfoyová? Pokud vím, tak Lucius Malfoy je jediný syn svého otce a Draco také žádný sourozence nemá.
,,Nejsi první kdo se na to ptá. Víš co? Zkus se zeptat přímo Draca. A pak mi přijď říct, co ti řekl. Já ti to buď potvrdím, nebo ti řeknu jak se věci mají," usmála se na něj.
V tom zahlédla Draca Malfoye, jak vstupuje do místnosti s Pansy Parkinsovou ruku v ruce.
Rychle něco začala vykládat Blaisemu, který se jí jako kamarád líbil. Hlasitě se smála jeho poznámkám, až si získala pozornost půlky Zmijozelského stolu.
Draco se zamračil a nahlas říkal Pansy, že ji zve příští pondělí do Prasinek. U konce jeho monologu, podporovaný Pansynými šťastnými výkřiky, ho přerušil neovladatelný smích.
,,A-a potom jsem mu řekl: Kámo, asi ti je někdo zval. Gabriell spadla smíchy málem od stůl a neovladatelně se smála, až z toho začala škytat. Zkoušela se ovládnout, ale Zabinni jí v tom moc nepomáhal. Jakž takž se jí podařilo udržet vážnou tvář, když jim profesor Snape rozdával rozvrhy, ikdyž jí cukaly koutky.
Podívala se na ten svůj a zjistila, že první hodinu mají s havraspárem přeměňování. Blaise, který měl stejné hodiny jako ona, jí nabídl doprovod. Šli spolu bok po boku a Gabi mu vyprávěla o Krásnohůlkách:
,,Krásnohůlky jsou mnohem menší než Bradavice, mají tři používané poschodí, ostatní patra jsou zakletá a nejsou vidět. Ředitelé zjistili, že se tam udála nějaká historicky důležitá věc. Zatím nikdo neví jaká a kdy se odehrála. Omluvíš mě? Musím na záchod, trochu se upravit, po té snídani," řekla a málem se začal hihňat znova.
,,Jen běž."
,,Draco, můžu s tebou mluvit?" zeptal se Zmijozelák.
,,Hmm.. co chceš?"
,,Jak to, že se ta nová holka jmenuje stejně jako ty?"
,,Pokud sis nevšim, tak já jsem Draco ne Gabriell."
,,Prosim tě, ty víš jak to myslim," zamračil se Blaise.
,,No jo, je to moje sestřenice. Děda měl… hm.. nemanželského syna a to je jeho dcera."
,,Aha," zamumlal Zabinni a vypadalo to, že si odechl.
,,Ještě něco?"
,,Ne nic."
,,Hmm.." zabručel blonďák a přešel ke své skupině.
Profesorka McGonagallová právě otevírala učebnu, když se Gabi přihnala zpátky.
,,Uff.. jen tak tak," zářivě se usmála na svého nového kamaráda a sedla si vedle něj. S nelibostí (a s píchnutím u srdce) shledala, že si její manžílek sedl s tou nafoukanou blbkou vedle přes uličku od Blaiseho.
,,Takže dnes budeme opakovat látku z prvního ročníku. Nikdy nemůžete vědět, co vám na OVCE připraví (mávla hůlkou k tabuli a objevilo se pět kouzel s hrubým návodem). Tady máte potřebné pomůcky a na konci hodiny si je všechny zkontroluji. Kdo by si nevěděl rady, pomohu mu," s tím usedla za katedru. ,,A prosím ticho."
,,Tak co ti řekl?" zeptala se šeptem Gab svého společníka.
,,Prej, že jsi jeho sestřenice od nemanželského dítěte jeho dědy."
V Gabře to začalo bublat, jak jinak, než smíchy.
Profesorka zvedla hlavu a obočí ji vystřelilo až ke kořínkům vlasů.
,,Slečno Malfoyová, je Vám něco k smíchu?" zeptala se jedovatě McGonallka.
,,Tak co je to pravda?" zamumlal Blais.
,,Koukej se," zašeptala a postavila se.
,,Ano je, ale vy to nejste. A prosím oslovujte mě paní," řekla zvučným hlasem. Koutkem oka zpozorovala, jak Malfoy ztuhla v půlce pohybu.
,,C-cože? Vy jste v-vdaná?" zakoktala se Minerva.
,,To jsem."
,,A za koho, prosím vás?"
,,No když jsem paní Malfoyová," řekla s důrazem na poslední dvě slova a výmluvně se zadívala na Draca.
,,S-s panem Malfoyem?" Celá třída se s pootevřenou pusou podívala na Zmijozelského prince.
,,Samozřejmě, pokud vím, tak jinný Malfoy už není, když nepočítám Luciuse. Takže jestli si někdo myslel, že jsem jeho sestřenice, tak mu doporučuju poslat sovu svému tatínkovi a požádat ho o rodokmen rodu Malfoyů."
Po hodině Draco zastavil a chytl ji za paži:
,,Co si myslíš, že děláš?"
,,No tak, tohle bolí," zakňučela a vyvlíkla se mu. ,,Nezapomínej, že jsem tvoje ženuška. Snad bys nechtěl, abych měla všude modřiny, puso. Měj se," chytla Zabinniho za zápěstí a energeticky ho táhla na další hodinu a zanechala tam svého - jak by řekla - manžílka samotného.
18. září 2007 v 21:09
,,Cože?" zařvali jako jeden muž.
,,Ale.. jak to? Tobě už bylo sedmnáct," zašeptal Harry.
,,Když jsem v sedmém ročníku, tak asi jo, ne? Ale opravdu mi sedmnáct ještě nebylo. Ředitel mě přijal, prý že jsem mimořádně nadaná.
,,To neni pravda," zahučel Ron.
Hermiona ještě celá ,tumpachová' koukala na spolužačku před sebou, ale zmohla se dokonce i na souvětí:
,,Přece to nebudečme řešit tady, pojďte do společenky."
,,Halo, nevzpomínáš si? Gabriela chodí do Zmijozelu."
,,No jo," kousla se do rtu Mione.
,,Tak půjdeme do Komnaty potřeby, blýsknul se Ron. Všichni souhlasili, tak se tedy vydali do sedmého patra, naproti soše Barnabáše Blouznivého a jeho bláznivého nápadu naučit trolly balet…
¤¤¤
(P: Takže tohle jsou vzpomínky)
$$,,Takže vybrali jsme ti snoubence. Jestě v srpnu si ho vezmeš a v září nastoupíš do Bradavic,"
řekal povýšeneckým hlasem jakási kouzelnici s hezkým obličejem.
,,Ale já nechci, mám v Krásnohůlkách kamarády a už vůbec si nechci brát žádného starého nafoukance," prohlásila plačtivě ženina neméně hezká dcera.
,,Dost! Takhle se mnou mluvit nebudeš! Nemůžeme si dovolit, abys splodila dítě s nějakým mudlou. A navíc Malfoyovic rodina je mezi kouzelníky velice významná. Mimochodem mám tady jho fotku, je to velmi pěkný, mladý muž," mrkla na ni kouzelnice.
Gabi se zamračila, ale fotku si vzala.
*Matka má pravdu. Je moc hezký, ale jak vidím, taky jistě nadutý a panovačný.*
,,Poznáme se ještě před obřadem?" řekla smířena s tou děsivou skutečností.
,,No, normálně se to nedělá, ale dohodli jsme se s Luciusem na příští neděli. To mi připomíná, že během tohodle týdne zajedeme do Paříže na Bloodskou, koupit nějaký pěkný společenský hábit, ten starý jsi už na sobě měla dvakrát," usmála se.
,,Jistě, matko."
¤¤¤
,,Takže tady máte tu knihu. Zákony a tradice kouzelníků. Tam se dočtete proč se mohli vzít a tak. A pak si popovídáme, ne?"
Kluci se pustili do čtení a Hermiona těkala očima po místnosti:
Starobylé rody - myslíme tím rody, které sahají nejméně do desátého století - mají zákony, které ostatní kouzelníky pomíjejí. Jeden z nich je například takzvaná Čistokrevná svatba. Rodina snoubenců sjednají sňatek už v dětství a mohou se vzít prakticky kdykoliv. Proto nemusejí dosahovat plnoletosti. Anulování tohoto druhu sňatku je nemožné. Vdovy a vdovci se nemohou opět vdát či oženit. Jedna možnost tu však je. Se zrušením sňatku mohou souhlasit pouze rodiče, které všechno domluvili. To se však ještě nikdy nestalo. Obvykle manželství končí, vždy smrtí jednoho z manželů…
27. srpna 2007 v 0:02 | Whitte
W: Věnuji všem, kteří milujou Draca Malfoye.................... Mtmr........
_______________________________________________________________________
Na nádraží v Prasinkách zahoukal spěšný vlak do Bradavic.
,,No tak, prváci, netlačte se, prváci,'' ozval se hluboký hlas nad hlavami studentů.
Gabriell si razila cestu přímo k poloobrovi. Za sebou táhla velký kufr. Cestu jí však zastoupila dívka s huňatými vlasy.
,,Ahoj, ty si tu zřejmě nová, že jo,'' zeptala se nadšeně studentka.
,,No, ano,'' přikývla Gabi.
,,Já jsem Hermiona Grangerová, nebelvírská primuska. Počkej chvíli, dojdu pro kluky,'' rozzářila se.
Ale už nemusela nikam chodit. Přímo k nim si to rázovali dva chlapci. Jeden zrzavý s pihy a druhý brýlatý a černovlasý.
,,Takže tohle je Ron Weasley,'' pohodila hlavou k zrzkovi. ,,A tohle je Harry Potter.''
,,Těší nás,'' promluvil Ron. ,,A ty jsi.....''.
,,Pardon, jmenuji se Gabriell Ellis. Vy chodíte, tuším, že do Nebelvíru?,'' zeptala se.
,,Jasně,'' promluvil Harry. ,,Ty pudeš do sedmýho ročníku?''
,,No, jo. Jaký jsou tu vlastně koleje?''
Cestou ke kočárům jí vykládali všechno možné a nemožné o Bradavicích.
,,Ty jsi chodila do Krásnohůlek,''spíš konstatovala než se zeptala Hermiona.
,,Jak si to poznala?''
,,Máš francouzský přízvuk, o prázdninách jsem ve Francii několikrát byla,'' usmála se primuska.
,,Do jaký koleje bys chtěla jít,'' zeptal se Ron.
,,Já nevím, ale nejspíš asi pudu do Havraspáru.''
,,To by byla škoda,'' utrousil s úšklebkem Harry.
Když se dostali do hradu, Gabriell se od nich musela odpojit a odešla k prvňákům, kteří čekali na zařazování.
Mohutné dveře se otevřeli a prvňáčci v čele s profesorkou McGonagallovou kráčeli ke stoličce s Moudrým kloboukem.
Gabriell si všimla zvídavých pohledů studentů, zvlášť propalujícího od plavovlasého mladíka ze Zmijozelu. Ale to už došli přímo k čestnému stolu.
,,Branton, Charles,'' zvolala profesorka a posadila rozčepýřenému chlapci starý klobouk.
,,NEBELVÍR!''
Od nebelvírského stolu se ozval jásot.
,,Calvinová, Maggie.''
,,MRZIMOR!''
,,Farrents, Michael.''
,,MRZIMOR!''
,,Hunter, Salem.''
,,ZMIJOZEL!''
,,Lewisová, Paige.''
,,NEBELVÍR!''
Gabriel cítila jak ji težkne žaludek. Teď každou chvíli........
,,Malfoyová, Gabriell Ellis.''
K úžasu všech, zvlášť nebelvírské trojice, vyklopýtala ke stoličce Gabi.
Ticho prolomil až Moudrý klobouk:
,,ZMIJOZEL!''
Zmijozelská kolej zajásala. Zvlášť kluci. Gabi si sedla na konec stolu a ten stejný mladík, co ji propaloval pohledem, na ni teď hodil pochvalný, ale dál se o ni nestaral.
Kdežto Harry, Ron a Hermiona byli ohromeni.
,,To snad neni pravda, chodí do Zmijozelu a ještě se jmenuje Malfoyová. Kdo je to?'' konečně promluvil Ron.
,,To nevím, ale můžeme se jí zeptat, už jde,'' ozvala se Miona.
Zvedli se a pádili ke Gabrielle, která už skoro vyšla ze síně.
,,Proč si nám neřekla, že se jmenuješ Malfoyová,'' vypálil na ní Ron.
,,A to bylo důležité,'' zeptala se.
,,Jo docela-'', nestihl doříct, když ho přerušila Hermiona:
,,Gabi, kdo vlastně jsi?''
,,Já.. já sem manželka Draca Malfoye.
_______________________________________________________________________
W: Já vím, je to trochu krátký, ale vemte to jako úvod ;-)